Článek
„Vrtulníček Ingenuity provedl svůj šestý let již 22. května. Po 54 sekundách letu došlo k anomálii. I přes tuto závadu vrtulníček bezpečně přistál přibližně pět metrů od zamýšleného místa,“ shrnul na svém Twitteru specialista na kosmonautiku Michal Václavík z České kosmické kanceláře.
Vrtulníček #Ingenuity provedl svůj šestý let již 22. května! Po 54 sekundách ledu došlo k anomálii, která ovlivnila chování IMU. I přes tuto závadu vrtulníček bezpečně přistál přibližně 5 metrů od zamýšleného místa - Airfield C. pic.twitter.com/NebAWw6sg0
— Michal Vaclavik (@Kosmo_Michal) May 27, 2021
Podle předem oznámeného plánu měla totiž helikoptéra o velikosti malého dronu při dalším letu opět vystoupat do desetimetrové výšky a překonat celkově vzdálenost kolem 215 až 220 metrů.
Měla rovněž dosáhnout rychlosti 14,4 kilometru za hodinu, nad zemí setrvat kolem 140 vteřin a také poprvé přistát na místě, které si stroj dopředu „neprohlédl“ při svých předchozích letech.
V závěru se „něco stalo“
Telemetrické údaje o šesté letové demonstraci schopností Ingenuity podle sdělení JPL ukazují, že první 150metrový úsek vytyčené trasy probíhal bez problémů. Teprve až v samém závěru se něco stalo.
Vrtulníčku na Marsu se podařil další let, NASA zveřejnila zvukový záznam

Vrtulník začal přidávat rychlost a opakovaně se nakláněl dopředu a dozadu, což pokračovalo po zbytek letu. Před bezpečným dosednutím se stroj houpal a vykazoval výkyvy ve spotřebě energie. Přes uvedené potíže helikoptéra přistála tedy jen pět metrů od určeného místa.
Podle JPL šestý let nakonec skončil bezpečným přistáním díky tomu, že řada subsystémů – rotory, aktuátor a energetický systém – dobře reagovala na zvýšené požadavky k udržení stroje v letu.
Užitečná data pro NASA
„Ve velmi reálném smyslu Ingenuity tuto situaci zvládl, a zatímco let odhalil zranitelnost v systému načasování, kterou nyní bude třeba řešit, několika způsoby i potvrdil kvalitu systému,“ poznamenala laboratoř.
„I když jsme záměrně neplánovali takový zátěžový let, NASA má nyní letová data zkoumající krajní meze výkonu vrtulníku. Tato data budou v nadcházející době pečlivě analyzována, čímž se rozšíří rozsah našich znalostí o létajících vrtulnících na Marsu,“ dodala JPL.
Rover Perseverance poprvé vyrobil na Marsu kyslík

Helikoptérka Ingenuity přistála na Marsu 18. února společně s roverem Perseverance, má ale samostatný program. Není vybavena vědeckými přístroji, jejím úkolem je vyzkoušet možnost využívat v budoucnu při zkoumání povrchu mimozemských těles podobné létající aparáty.
Ingenuity bude na Marsu létat ještě další měsíc, rozhodla NASA

Tým mise Ingenuity původně počítal s tím, že testy potrvají jen 30 dní, nicméně koncem dubna už po třech úspěšných letech se rozhodl přidat dalších nejméně 30 dní. Úspěšné pak byly i čtvrtý a pátý let.
Čínské robotické vozítko vyjelo na povrch rudé planety
Na Marsu operuje i Čína. Její robotické vozítko Ču-žung minulý týden zdárně opustilo přistávací modul a poprvé vyjelo na povrch Marsu. Modul na povrchu planety přistál týden předtím, rover pak prováděl přípravy na to, aby mohl po přistavené rampě sjet a zahájit svou misi.
Čínské robotické vozítko Ču-žung vyjelo na povrch Marsu

Čína se stala teprve druhou zemí po Spojených státech, které se podařilo na povrch Marsu dopravit aparát, který by následně v pořádku fungoval. Podle Reuters je to zároveň poprvé, co některá země během první mise k Marsu dokázala na jeho oběžnou dráhu umístit družici a zároveň úspěšně přistát na povrchu s výzkumným vozítkem.
Číňané zveřejnili první záběry, které pořídil jejich rover na povrchu Marsu

Čínská marsovská mise Tchien-wen začala loni v červenci startem z čínského kosmického střediska Wen-čchang na ostrově Chaj-nan. Po necelých sedm měsíců trvajícím letu sonda – tvořená družicí, přistávacím modulem a robotickým vozítkem – v únoru úspěšně dosáhla stanovené oběžné dráhy kolem rudé planety.