Článek
„Pozorování jsme veřejnosti umožnili v Ondřejovské hvězdárně. Na tzv. radarové louce bylo plno, přišlo kolem 400 lidí,“ sdělil Novinkám Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd.
Podle něj v maximu úkazu padá až 80 meteorů za hodinu.
Samotné světélkující čáry, tedy „padající hvězdy“ z roje Perseid, můžeme na noční obloze sledovat už od poloviny července. Země v blízkosti prachového proudu rozptýleného za jeho mateřskou kometou prochází každoročně mezi 17. červencem a 24. srpnem.
Snímek dne NASA má česko-slovenské autory. Láká na Perseidy
Název meteorického roje je odvozen od místa v souhvězdí Persea, z něhož meteory zdánlivě vylétají. Prachové částice zvané meteoroidy se střetávají se Zemí a v atmosféře zazáří jako meteory. Protože tyto částice mají rozměry například jako zrnka písku a jsou složeny z křehkého kometárního materiálu, při rychlém průletu zemskou atmosférou se zcela vypaří a svítí.
Meteoroidy roje Perseid vstupují do atmosféry rychlostí 59 km za sekundu a začínají zářit ve výšce okolo 120 km nad zemí. Pohasínají o desítky kilometrů níže, v případě větších Perseid i méně než 80 km nad zemským povrchem.
Slzy svatého Vavřince
První zmínky o úkazu pocházejí z poloviny 3. století našeho letopočtu v souvislosti s umučením sv. Vavřince. Ten byl jedním z církevních hodnostářů střežících majetek v Římské říši. Při pronásledování křesťanů prý neuposlechl příkaz krutého římského císaře Valeriána odevzdat církevní majetek vládci a raději jej rozdal chudým.
Několik dní po jeho popravě 10. srpna 258 podle lidí z nočního nebe padaly třpytivé slzy a od této události jsou Perseidy lidově známé jako „slzy svatého Vavřince“.
V týdnu si na nebi vychutnáme hvězdopád Perseid
To, že jde o astronomický úkaz, prokázal až italský astronom Giovanni Schiaparelli (1835–1910) v druhé polovině 19. století. Jako první našel přímou spojitost meteorů s kometami, a dokonce určil, že původem Perseid je prach z periodické komety 109P Swift-Tuttle, objevené dvěma americkými astronomy v roce 1862.
NASA znovu ocenila snímek českého astrofotografa. Zachytil loňskou kometu
Kometa s periodou 134 let se naposledy u Slunce objevila v roce 1992. Znovu se k němu přiblíží až v roce 2126. Pravidelně nám ji ale právě připomíná roj Perseid tím, jak Země každý rok v létě prochází na své dráze skrze prachový proud rozptýlený za kometou.