Článek
Perseverance je šestikolový automatický vědecký rover o hmotnosti 1043 kilogramů. Jeho mise, jejíž řízení bylo svěřeno kalifornské Laboratoři tryskového pohonu (JPL) NASA, zahrnuje především hledání známek možného minulého, nikoli současného, života na Marsu.
Americká mise na Mars bude pátrat po mikrobech. Využije speciální laser
Tím však úkoly tohoto robotického výzkumníka nekončí. Podle NASA k nim patří i charakterizovat klima a geologii planety. Perseverance bude také shromažďovat vzorky marsovských hornin a prachu, které by někdy v budoucnu měly být přepraveny na Zemi.
Cílem její expedice je rovněž připravit cestu pro výpravu lidských průzkumníků na Mars.
Vozítko Perseverance v laboratoři
Start vozítka Perseverance k sousední planetě NASA předběžně plánuje na červenec nebo srpen letošního roku. Přistát na povrchu Marsu by tento další průzkumník americké vesmírné agentury měl někdy v únoru roku následujícího.
Název vystihuje podstatu výzkumu
Soutěž o pojmenování roveru Mars 2020 zahájila NASA loni koncem srpna. Děti, žáci a studenti při ní v základním kole poslali kolem 28 tisíc návrhů. Postupné zužování skončilo výběrem devíti příspěvků, které posuzovala nejprve veřejnost na internetu a z nichž nakonec experti vybrali jméno Perseverance, které navrhl žák sedmé třídy z Virginie Alexander Mather.
„Alexův návrh vystihuje podstatu výzkumu,“ řekl šéf vědeckých misí NASA Thomas Zurbuchen, který minulý týden výsledek soutěže slavnostně oznámil.
„Stejně jako každá předchozí průzkumná mise, bude i tento náš rover čelit výzvám a bude dělat úžasné objevy. Už jsme překonali mnoho překážek, než jsme se dostali tam, kde jsme dnes - k přípravě na vypuštění,“ dodal.
Sonda odhalila stovky marsotřesení na rudé planetě
Perseverance je zatím poslední v řadě výzkumných vozítek vyslaných na Mars, která pojmenovali američtí školáci. Od Sojourneru v roce 1997, přes Spirit a Opportunity, která na rudé planetě přistála v roce 2004, až po rover Curiosity, který na Marsu bádá od roku 2012. Všechny názvy těchto aparátů byly vybrány při celostátních soutěžích.
Evropsko-ruská mise
Nejde o jedinou aktuálně chystanou misi na rudou planetu. Také odborníci z Evropské unie a Ruska spolupracují na misi na Mars, aby se pokusili zodpovědět otázku, zda život na rudé planetě vůbec někdy existoval.
V červenci by měla odstartovat druhá evropská mise na Mars. Cílem je najít život
Pokud nedojde k nečekaným potížím, jejich sonda by se tam měla vydat letos v červenci. Přistát má na marsovském povrchu příští rok na jaře, a to konkrétně na místě zvaném Oxia Planum.
Jde o program ExoMars, na kterém Evropská kosmická agentura (ESA) též částečně spolupracuje i s NASA. Ruská vesmírná korporace Roskosmos konkrétně vyšle přistávací plošinu Kazačok, zatímco ESA svůj rover, kterému se přezdívá „Rosalind Franklinová“ na počest britské chemičky (1920–1958) podílející se na objasnění molekulární struktury DNA.
