Článek
Rada od letošního května provádí nejen měření, ale navrhuje zúčastněným školám řešení, jak zlepšit vnitřní prostředí těchto budov, a tím i zpříjemnit samotnou výuku.
„Špatná kvalita vnitřního prostředí je velmi rozšířeným problémem, se kterým se potýká většina českých škol. Do projektu se v pilotní fázi zapojily dvě školy: ZŠ Komenského ve Slavkově u Brna a ZŠ Mikoláše Alše v pražském Suchdole, ve kterých jsme čtyři dny sledovali množství oxidu uhličitého, kvalitu denního a umělého osvětlení a hladinu hluku,“ uvedla Simona Kalvoda, výkonná ředitelka CZGBC, která plánuje pořádat semináře a poskytovat poradenství zájemcům.
Vliv na zdraví
Vnitřní prostředí, zohledňující požadavky na správné osvětlení, vhodné akustické řešení, teplotu a potřebnou obměnu čerstvého vzduchu v místnosti, je stěžejní pro zdraví dětí a jejich učitelů.
Pokud se toto nedodrží, mohou uživatelé prostoru trpět únavou, neschopností plně se oustředit a v krajních případech i značnými zdravotními obtížemi, souhrnně označovanými jako syndrom nezdravých budov. Ten se podle statistických údajů Státního fondu životního prostředí týká až 75 procent českých staveb.
„Aktivitu vnímáme jako záslužnou, protože se čím dál více potýkáme s tím, že jsou děti během vyučování nesoustředěné, unavené a roztěkané. Kvalitní a zdravé prostředí pro práci si zaslouží i učitelé,“ poznamenal ředitel ZŠ Komenského Vladimír Soukop.
„Z našich měření vyplývá, že během vyučování se velmi rychle zvyšuje koncentrace CO2 ve vzduchu a maximální povolené hranice dosahuje množství tohoto plynu již po 18 minutách po začátku výuky. Ani pravidelným větráním okny se tuto hodnotu nepodařilo trvale snížit na ideální limit,“ řekl Petr Kašík ze společnosti AMiT, vyrábějící řídicí systémy pro automatizaci budov.
Pro kvalitní výuku a zdraví je důležité i vyhovující denní osvětlení, které je dle potřeby možné doplnit dodatečným umělým. Z výsledků měření společnosti Zumtobel Group, světového výrobce a dodavatele komplexních řešení osvětlení, však vyplývá, že ve většině případů je osvětlenost třídních tabulí nedostatečná a normám nevyhovuje.
Důležité je i vybavení tříd
Série měření se vztahovala také na akustické podmínky a míru hluku ve třídách. Během měření byla jak ve Slavkově, tak v Suchdole zaznamenána vysoká míra odrazivosti, překračující optimální dobu dozvuku stanovenou na 0,7 sekundy.
„Hluk neprospívá ani pedagogům, kteří se nejrůznější zvukové šumy snaží překřičet, a vzniká tak začarovaný kruh způsobený vysokou odrazivostí hladkých ploch v místnosti,“ vysvětlil Jiří Gina z firmy Armstrong, která prováděla akustická měření tříd ve Slavkově.
„Již delší dobu se zabýváme otázkou, jak snížit hlučnost nejenom v učebnách, ale i na chodbách,“ doplnila ředitelka ZŠ Mikoláše Alše v pražském Suchdole Alexandra Kejharová.
„Zde měření prokázalo, že velký vliv má vybavení tříd – zatímco v učebně fyziky se zaznamenaly vysoké hodnoty odrazivosti, tak družina, ve které je koberec a nábytek s knihami, měla znatelně lepší odrazivost v maximální hodnotě 1,1 sekundy,“ uzavřel Jiří Strnad ze společnosti Saint-Gobain Ecophon, výrobce akustických systémů.
Další možností, kterou mohou školy využívat pro zkvalitnění vnitřního prostředí svých budov, jsou dotační programy, konkrétně evropský Operační program Životní prostředí pro roky 2014-2020. V jeho rámci mohou zřizovatelé škol žádat o dotaci na instalaci systémů řízeného větrání s rekuperací odpadního tepla.
Na problém nesprávného větrání a s tím spojené vysoké hodnoty CO2 upozornil v červnu i Bohumil Kotlík z Národního zdravotního ústavu. [celá zpráva]