Článek
Tehdy se vzedmula téměř osmimetrová vlna, jež zaplavila několik vesnic a dostala se i přes městské zdi v Ženevě, což si vyžádalo i lidské oběti. Analýza sedimentu ze dna jezera a počítačová simulace ukázaly, že sesuv půdy nastal v místě, kde se do jezera vlévá řeka Rhona.
V místě, kde dnes na severním pobřeží jezera leží Lausanne, vlna dosáhla výšky až 13 metrů.
Experti ženevské univerzity se ve studii zveřejněné v časopise Nature Geoscience domnívají, že se podobné neštěstí může odehrát znovu a že obzvlášť zranitelná je právě Ženeva se svými 200 tisíci obyvateli.
„Dnes by taková vlna (jako v roce 563) zcela zaplavila rozsáhlé části centra Ženevy,“ napsali vědci.
Seizmické záznamy přitom ukazují, že událost ze šestého století nebyla zdaleka ojedinělá. Za posledních 12 tisíc let prý v oblasti došlo několikrát k velkým pohybům půdy, z nichž každý mohl vyvolat destruktivní vodní vlnu.