Vládní šachy s výzkumnými pracovišti popudily vědce

„Jedná se o nejzásadnější změnu ve fungování veřejně-výzkumných institucí. Za poslední dekádu tento návrh neprošel žádnou veřejnou debatou a jeho znění nebylo doposud dostupné,“ upozornil již minulý týden Michael Komm z Fóra Věda žije!, které předběžný návrh změny zákona získalo a danou novelu zveřejnilo na svém webu.

Návrh měl uniknout z resortu ministerstva pro vědu, výzkum a inovace pod vedením Heleny Langšádlové (TOP 09) a do legislativního procesu by se měl dostat formou přílepku ke konsolidačnímu balíčku, který čeká v dohledné době druhé čtení ve Sněmovně.

Má se týkat zejména těch výzkumných pracovišť, která zřizují jednotlivá ministerstva. V menší míře jsou zřizovatelem kraje. A práva zřizovatelů by se měla podle novely značně posílit. Zřizovatel by mohl odvolávat ředitele instituce, zrušit ji, sloučit s jinou nebo ji rozdělit bez souhlasu rady pracoviště nebo dozorčí rady.

Silnější slovo by měl zřizovatel i v případě výběru nového ředitele pracoviště, protože by jmenoval členy výběrové komise.

A kromě jiného by také vznikla možnost bezúplatného převodu majetku z jednoho pracoviště na jiné nebo jinou organizaci státu zaměřenou na výzkum a vývoj.

Vědci bijí na poplach i prostřednictvím petice, do níž se zapojilo (do středečního poledne - pozn. red.) přes 1700 badatelů a lidí z příbuzných profesí.

Vedle organizací Fórum Věda žije! nebo Hodina pravdy se za ni postavily i odborové organizace pracovníků vědy a výzkumu, vysokého školství i představitelé středních, základních a mateřských škol. Petici podpořila i Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS), připojil se rovněž Odborový svaz státních orgánů a organizací. Společně s odbory VŠ pracovníků, vědců a pracovníků ve školství tento týden v úterý odboráři poslali otevřený dopis premiérovi Petru Fialovi (ODS) a ministryni pro vědu Langšádlové.

Vědci se odvolávají na verdikt Ústavního soudu z roku 2008, podle něhož „jsou všechny zákonem zřizované vědecké instituce budovány na principu autonomie, samostatnosti a oddělenosti od státní moci“. Obavy z politizování bádání zde hrají hlavní roli.

„Už nyní je na některých resortních pracovištích tlak, aby výsledky výzkumu sloužily jako argumentační kanónenfutr pro aktuální politickou linii. Tento trend by nepochybně posílil a mohlo by docházet k potlačování výsledků, které by se ministerstvu nehodily do krámu,“ řekl Právu Jan Kober z Odborového svazu pracovníků vědy a výzkumu.

Podle něj není záměr změnit strukturu fungování veřejných vědeckých institucí novinkou, ale vědcům vadí, že současný návrh nebyl s nimi projednán a schvaluje se narychlo.

Langšádlová odmítá, že by šlo o přílepek. O návrhu se prý vede debata šest let a návrh vychází z doporučení Národní ekonomické rady vlády ke konsolidačnímu balíčku. Ministryně tvrdí, že si vymínila připojení návrhu ve druhém čtení až po veřejné diskusi. Tu však vedla jen s šéfy resortů a bylo prý na nich, jestli zapojí i „své“ badatele.

„Úspory očekáváme spíše z dlouhodobějšího hlediska. Návrh má vytvořit podmínky pro to, aby resorty mohly zodpovědněji řešit své výzkumné potřeby pro kvalitní zajištění agend ve své gesci. Úspory by tak mělo přinést zvýšení efektivity výkonu státní správy,“ napsala Právu Langšádlová.

Podle Daniela Münicha, člena rady vlády a šéfa institutu IDEA při CERGE-EI, nefungují resortní pracoviště dobře. „Mají sloužit ministerstvu, dělat operativně výzkum, který si ministerstvo nemůže zadat u univerzity nebo Akademie věd. Ale zřizovatel má pravomoci velmi omezené,“ řekl Právu.

Je tedy třeba podle něj zajistit, aby ústavy nepracovaly svévolně, ale zároveň se vypořádat i s tím, aby byla jistota nezávislého bádání. Jednoznačný recept však zatím není na stole.

„Ministerstvo zemědělství má ústavů několik, ale ministerstvo financí, které řeší daňové záležitosti, spoustu odborných věcí, nemá žádný. Ani ministerstvo školství. Je to absurdní. A třeba ministerstvo práce a sociálních věcí by mělo dodávat analytické podklady důchodové komisi, ale jeho výzkumák nic takového nedělá,“ přiblížil Münich.

Podle něj by si měl stát udělat audit, co po ústavech chce a jaké dostává výsledky, a na základě toho by měl mít i možnost ústavy rušit, slučovat či zakládat nové. Jenže státu chybí i strategie pro výzkum v jednotlivých resortech a hodnocení jejich činnosti a výstupů.

Tento týden se navíc objevila informace, že vědci z fóra Věda žije! a další signatáři požadují zachování grantů pro podporu špičkového výzkumu v Česku. Podle nich hrozí pozastavení soutěží na české granty kvůli škrtům ve státním rozpočtu.

V úterý proto napsali otevřený dopis ministrovi školství Mikuláši Bekovi (STAN). Podle školského resortu bude nicméně program podpory výzkumu, experimentálního vývoje a inovací ERC CZ pokračovat, informovalo na sociální síti X (dříve Twitter).

„Cílem tohoto dopisu je upozornit na důležitost ERC CZ grantů pro podporu špičkového výzkumu v ČR a předejít možnosti, že by MŠMT po dobu příštích dvou let nepodporovalo nové projekty tohoto typu. Chtěli bychom na Vás apelovat, abyste podporu nových ERC CZ grantů zachoval i navzdory složité rozpočtové situaci,“ stojí v otevřeném dopise, který podepsalo asi 40 vedoucích těchto projektů či předsedkyně a místopředseda fóra Věda žije! Michaela Trtíková Vojtková.