Článek
Nynější podoba školského zákona předpokládá usnadnění společného vzdělávání od září, ale budí kontroverze. Ministerstvo školství opakovaně upozorňuje na to, že žádná zásadní změna nenastane.
„My se naopak soustředíme na to, aby školy v souvislosti se společným vzděláváním dosáhly na patřičnou finanční podporu,” napsala Novinkám mluvčí ministerstva školství Jarmila Balážová.
Situaci prý zná nejlépe ředitel
Poslanci Úsvitu tvrdí, že za nynější situace by školy musely ohledně inkluze fakticky postupovat na základě doporučení školského poradenského zařízení. V mnoha případech je společné vzdělávání podle nich nad možnosti škol a hrozí zhoršení kvality výuky.
Situaci nejlépe zná ředitel školy, proto novela nechává na jeho odpovědnosti, zda konkrétní zařízení k inkluzi přistoupí, dodali autoři normy.
Nárok na běžnou školu už od roku 2005
Předloha by podle podkladů pro ministry neměla pro žáky žádný přínos. „Ve skutečnosti pouze nekoncepčně rozmělňuje pomoc a podporu žákům se speciálními vzdělávacími potřebami,” píše se v nich. Bez ohledu na názor kabinetu předlohu posoudí poslanci.
Cílem inkluze je začlenit do kolektivů v klasických základních školách děti s lehkým mentálním postižením, mimořádně nadané děti i školáky s dalšími omezeními.
Výuka má být přizpůsobena jejich potřebám. Se zvládnutím potíží, odlišností či zdravotních omezení by měli pomoci asistenti a nové školní pomůcky. Nárok dětí s handicapem na vzdělávání v běžné škole zákon zaručuje již od roku 2005.
