Článek
Propuknutí antraxu (sněti slezinné) na severosibiřském poloostrově Jamal na konci července usmrtilo dvanáctiletého chlapce a desítky lidí musely být hospitalizovány poté, co se smrtící bakterie v oblasti objevila poprvé po 75 letech. Podle vědců se do ovzduší dostala z rozmrzajícího těla soba, který na následky antraxu uhynul před desítkami let. Rychle se šířící výtrusy poté začaly decimovat celá stáda. [celá zpráva]
„Jestli se může takový proces zopakovat? Samozřejmě,“ varoval na nedávné tiskové konferenci Boris Kerchengolc, badatel z ruského Ústavu pro biologické problémy permafrostu.
Jamal je pouhé varování: příroda se bude bouřit dál
Teploty na poloostrově Jamal v červenci překročily sezonní průměr o celých osm stupňů Celsia a přiblížily se k tropické pětatřicítce. „Jde o bezprecedentní anomálii. Bavíme se o oblastech za polárním kruhem,“ upozorňuje Sergej Semjonov, ředitel ruského Ústavu pro globální klima.
Nejsou peníze
Antrax přitom nemusí být poslední skrytou hrozbou. „Na severu jsou také zbytky pravých neštovic z konce 19. století a vědci nově v mamutí kůži objevili neznámé ‚obří viry‘,“ vysvětluje náměstek ředitele ruského Výzkumného ústavu pro epidemiologii Viktor Malejev. „Myslím, že klimatické změny nám ještě připraví pořádná překvapení. Nechci nikoho strašit, ale musíme být připraveni,“ říká.
Podle Malejeva by mohla propuknutí antraxu zmírnit plošná vakcinace sobů. Od té se ustoupilo asi před deseti lety kvůli domnělému vymizení nákazy z regionu.
Ruští vědci si stěžují na to, že místo investic do výzkumu klimatických změn přicházejí ve vědě škrty a peníze se utrácejí jen při reakcích na mimořádné situace. Oceánolog z Ruského hydrometeorologického ústavu Valerij Malinin připomíná rok 2010 a spuštění programu klimatického výzkumu poté, co požáry seslaly na Moskvu dusivý kouř. Program byl následně „zcela pohřben“.
Antrax
Antrax se zkráceně říká nemoci s názvem sněť slezinná. Způsobuje ji bakterie Bacillus anthracis, která vytváří velmi odolné spory, a slovo antrax je proto v dnešní době téměř synonymem pro biologickou zbraň.
Bakterií se primárně nakazí býložravci, lidé jsou proti ní odolnější.
Nemoc může mít u člověka tři formy – kožní, plicní či střevní. Kožní forma je nejčastější. Na těle se tvoří vředy. Nemoc se snadno léčí antibiotiky, s touto formou si tělo často poradí samo i bez léčby. Pokud se neléčí, umírá asi 20 procent pacientů.
Druhá forma je plicní, vytvoří se, pokud člověk bakterii vdechne, což je asi v pěti procentech případů. Tato forma je velmi nebezpečná, protože probíhá jako chřipka, a pokud se nerozpozná, člověk velmi rychle umírá.
Výskyt střevní formy je mizivý. Člověk se nakazí při pozření bakterie. Úmrtnost je v tomto případě asi polovina případů, pokud se včas nenasadí léčba antibiotiky.
V českých zemích byl poslední případ onemocnění zaznamenaný v roce 1985. Ojediněle se vyskytuje v Asii či Africe.
„Když přijdou ničivé události, vždycky se mluví o prevenci, ale jakmile vášně ochladnou, je všechno zapomenuto,“ konstatuje Malinin. „Jamal je pouhé varování: příroda se bude bouřit dál.“
