Virus nipah může vyvolat velkou epidemii, svět na ni není připraven

„Od jeho objevení uplynulo 20 let, ale svět stále není adekvátně vybaven k tomu, aby čelil globální zdravotní hrozbě, kterou virus nipah představuje,” řekl Richard Hatchett, šéf organizace CEPI (Coalition for Epidemic Preparedness Innovations), která spolupořádá v pondělí a v úterý v Singapuru první konferenci věnovanou viru nipah.

Poprvé byl virus detekován roce 1998 na prasečích farmách v Malajsii, kde si epidemie do půlky roku 1999 vyžádala 105 mrtvých z celkem 265 osob, u nichž se objevila encefalitida způsobená nákazou NiV. Jednu oběť ohlásil Singapur.

Za dva roky se virus dokázal rozšířit do tisíce kilometrů vzdálených míst v Indii a v Bangladéši, kde vyvolal několik epidemií. Objevil se i v Kambodži a Thajsku. Během osmi epidemií zabíjel 40 až 90 procent nakažených.

„Aktuálně nejsou proti infekci virem nipah žádné léky ani vakcína, i když ji Světová zdravotnická organizace označila za nemoc, které je potřeba se věnovat prioritně,“ dodal profesor Wang Linfa, který je spolupořadatelem konference.

Nipah napadá především prasata a kaloně, což jsou podobně jako netopýři letouni, ale živí se ovocem. Problémem je, že v Asii a v Africe se kaloni jedí, zejména až půldruhakilogramoví kaloni malajští o rozpětí křídel 1,5 metru. Nákaza se však může přenášet i přes plody, jimiž se kaloni živí a na nichž zůstanou jejich sliny.

Zaznamenaný však byl už také přenos z člověka na člověka. Indická zdravotní sestra Lini Putuserryová se loni v Kérale nakazila od Muhammada Sádika, kterého ošetřovala. Sádik byl prvním nakaženým v Kérale. Infekci podlehl stejně jako později zdravotní sestra.

Loňská epidemie v indické Kérale zabila nakonec celkem 21 lidí z 23 nakažených.

„Epidemie viru nipah byly potvrzeny v jižní a jihovýchodní Asii, ale virus má velký epidemický potenciál, protože kaloni přenášející virus obývají tropy i subtropy, kde žijí dvě miliardy lidí,“ řekl Hatchett. Kromě Asie se kaloni vyskytují i v Africe, kde jsou přenašeči eboly, a v Austrálii, kde přenášejí nákazy způsobené viry příbuznými viru nipah.

U lidí vyvolává virus nipah vážné dýchací potíže, kašel, bolesti hlavy, teploty, ale také encefalitidu, na kterou se umírá. U selat do půl roku se mohou objevit respirační potíže a nervové problémy.

NiV patří mezi henipaviry stejně jako příbuzný hendra virus, který v Austrálii zabil od půlky devadesátých let desítky koní, u nichž je mortalita 75 procent. Hendra virus je přenosný na lidi, podléhá mu 60 procent nakažených

Henipaviry patří do skupiny paramyxovirů, do níž patří i virus příušnic a spalniček nebo virus psinky a virus moru skotu.