Článek
Archeologický výzkum vzešel z iniciativy znojemského Znovínu, kterému patří vinice. „Chystáme plán obnovy Šobesu, vinice jsou tam i padesát let staré, tak je chceme omladit. Zvažovali jsme plošné řešení i s důkladnou přípravou půdy, protože jsme ale věděli, že to může být archeologicky významná lokalita, přizvali jsme je na průzkum,“ řekl Právu ředitel Znovínu Pavel Vajčner.
„My jsme tady jednu část vinice zkoumali již vloni, letos pokračujeme v jihovýchodní části pod terasami. Tři odkryté sondy ukázaly osídlení z dvou různých dob, jednak tři tisíce let staré nálezy z pozdní doby bronzové, jednak z mladšího neolitu, tedy z doby kultury s moravskou malovanou keramikou,“ řekl archeolog David Rožnovský z Jihomoravského muzea ve Znojmě.
Neolitickou epochu z dob více než čtyři tisíce let před naším letopočtem mezi nálezy reprezentují kousky křišťálu, množství kostí, střepů a dalších. Našla se dvě tkalcovská závaží z pozdní doby bronzové.
„Byla z vypálené hlíny, ale nedostatečně vypálená, jedno se fakticky rozpadlo, druhé je vcelku a budeme je vyzvedávat z odkryté sondy,“ dodal archeolog.
Opevněné místo s dobrými podmínkami pro život
Cenné nálezy získali badatelé i vloni, mimo jiné celou nepoškozenou zrnotěrku, kámen sloužící jako podložka při mletí obilí. Kromě toho třeba i kompletní jednoduchou misku, malý pohárek a další.
„Šobes byl skutečně s přestávkami osídlen po dobu sedmi tisíc let. Nedivíme se tomu, protože skýtal dobré podmínky pro život i ochranu. Ostroh ze tří stran chránila řeka, ze čtvrté byla jen úzká přístupová šíje. Dodnes jsou tam patrné valy opevnění,“ zdůraznil archeolog výjimečnou polohu lokality.
V horní a spodní části je terén v podstatě neporušený a plný historických nálezů, ve střední ale rekultivace a vytvoření teras pro vinice terén znehodnotily. Tím spíše badatele vítají vstřícnost vinařů umožnit jim prozkoumat neponičenou dolní část. Práce archeologů navíc ovlivní budoucnost Šobesu.
„Ve světle výsledků jsme přehodnotili plány. Šobes nebude místem hluboké orby pro přípravu nové vinice, ale budeme ji postupně dosazovat mladými keři révy. Změna plánu nám příliš nevadí, naopak, bude lépe zachován terroir vín,“ řekl Vajčner.
Podpora vinařů archeologického průzkumu má i další důvod. Znovín chce, aby unikátní vinice byla zapsána na seznam UNESCO jako výjimečná přírodní lokalita, člověkem citlivě obdělávaný kus přírody. Dlouhou tradici vinařství tam potvrzuje i obraz z roku 1820 na zámku Konopiště.
Zachycuje vinici Šobes s dodatkem, že se tam rodí nejlepší vína na Moravě.
