Článek
Tým vědců, který vede Adrian Brown z kalifornského Institutu pro hledání mimozemské inteligence SETI, propátrával podle BBC povrch Marsu, až našel právě zmíněnou oblast, která je podobná australskému regionu Pilbara, kde byly objeveny fosilie dokládající dávný život na Zemi.
Skály v této oblasti jsou staré čtyři miliardy let, což znamená, že byly svědkem přibližně tří čtvrtin existence Marsu. A tedy dost na to, aby pamatovaly časy, kdy měl Mars hustější atmosféru a nemalou část jeho povrchu pokrývala voda.
Stejné hydrotermální procesy
Brownův tým zároveň na základě dostupných informací předpokládá, že v Nili Fossae probíhaly obdobné "hydrotermální" procesy, jako na australském nalezišti.
Když v marťanské proláklině objevila sonda Mars Reconnaissance Orbiter (MRO) usazeniny s obsahem uhličitanů, vyvolalo to velké nadšení mezi hledači života ve vesmíru, protože to dokládalo dávnou přítomnost vody (základní ingredienci života) na Marsu.
Uhličitany totiž vznikají, když se oxid uhličitý rozpuštěný ve vodě sloučí s vápníkem, se železem nebo s hořčíkem. Navíc tyto minerály pocházejí na Zemi z fosilních pozůstatků ulit a koster živočichů, což naznačuje možnou přítomnost pozůstatků nezemského života na Marsu.
Kameny stvořené pouze životem
Brownův tým propátrával marťanské údolí s použitím infračerveného snímkování z družice Mars Reconnaissance Orbiter a stejnou metodu pro srovnání použil na australskou oblast Pilbara.
Vědci věří, že některé útvary ovlivnilo působení mikrobů, které v Pilbaře zformovaly stromatolity (vápnitá biogenní usazenina bochníkovitého až polokulovitého tvaru). "Tyto formace vytvořil život. Mohl to být jen něco živého, geologickým procesem to vzniknout nemohlo," řekl BBC Brown.
Doufá, že jejich nová studie posune proláklinu Nili Fossae na vyšší příčku v žebříčku cílů pro vyslání nové sondy, kterou chce vyslat NASA příští rok, aby přistála na "rudé planetě". Dosud Nili Fossae nepatřila k favoritům, protože terén nepatří k nejbezpečnějším pro přistání.