Víkend připomíná výročí pilotů, kteří 50 let po sobě překonali rychlost zvuku. Ten druhý v autě

Chuck Yeager. První muž, který letěl rychleji než zvuk. Narodil se 13. února 1923, podle zpravodajského serveru CNN za svůj život pilotoval více než dvě stovky typů vojenských letounů.

Přesně před 70 lety dosáhl Yeager v nadmořské výšce okolo 13 kilometrů v raketovém letounu Bell X-1 rychlosti 1127 kilometrů v hodině. Letadlo nicméně neumělo samo vzlétnout, do vzduchu je vynášel bombardér B-29.

Až ve výšce 2,5 kilometru si pilot do stroje přelezl a o další 3,5 kilometry výše se Bell X-1 ocitl sám ve vzduchu. Pilot postupně zapínal čtyři raketové motory. Ručička rychloměru se blížila k okraji stupnice, která končila hodnotou mach 1 (rychlost zvuku). Nakonec ji překonala.

Ve zmíněné výšce 13 kilometrů letěl stroj rychlostí 1127 kilometrů v hodině, tedy mach 1,06. Právě pro tento účel byl pokusný letoun zkonstruován. Tvar připomínal projektil, v materiálech amerického Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA) stojí, že jako vzor pro tvar trupu posloužil náboj do kulometu.

Není bez zajímavosti, že na Yeagerovo prvenství si činil nárok německý pilot Hans Guido Mutke. Tvrdil, že zvukovou bariéru překonal 9. dubna 1945 s letadlem Messerschmitt Me 262 Schwalbe. Jeho tvrzení se ale často zpochybňuje.

Také George Welch údajně překonal zvukovou bariéru 1. října 1947 v letadle North American XP-86 Sabre. Mohlo se tak stát ale jen při střemhlavém letu a na krátkou chvíli. Me 262 ani XP-86 totiž nemohou překonat rychlost zvuku při vodorovném letu v jakékoli letové hladině.

Yeager na sebe poprvé upozornil už jako stíhač za druhé světové války, když si vyvzdoroval přímo u nejvyššího velitele, generála Dwighta Eisenhowera znovunasazení do akcí. Při jednom z prvních letů ho totiž v březnu 1944 nad Francií sestřelili a on se poté s pomocí odbojářů dostal zpět do Británie. Takoví letci měli zakázáno létat do bojů.

Když válka v Evropě skončila, měl na kontě více než 12 zničených nepřátelských letadel, pět z nich dostal dokonce v jediný den – podle CNN 12. října 1944. Připomíná to i na svém Twitteru. K letectvu přitom farmářského syna vzali nejprve jen jako mechanika.

Do USA se vrátil po absolvování 61 bojových akcí v únoru 1945, uniformu ale ještě nesvlékl. Zamířil mezi zkušební letce. A tak se dostal až ke stroji Bell X-1.

K jeho letu ale málem nedošlo. Dva dny předtím si totiž při pádu z koně zlomil dvě žebra. Zranění ale zatajil.

V 50. letech se Yeager vrátil k stíhačům, prošel velitelskými pozicemi v Německu a jihovýchodní Asii, létal i ve vietnamské válce. Uniformu odložil roku 1975. Před pěti lety si ve stíhačce F-15 zopakoval nadzvukový let.

Podílel se i na financování programů pro mladé piloty, trénoval rovněž astronauty, například členy programu Apollo. Program Apollo, probíhající v letech 1961–1972, byl americký program pilotovaných kosmických letů realizovaný NASA. Jeho úspěšným cílem bylo přistání lidí na Měsíci a jejich návrat na Zemi.

Yeagerovi je nyní 94 let, stále se zajímá o letectví a pravidelně přispívá na svůj twitterový účet.

Ukázka Yeagerova kokpitu

V této souvislosti je žádoucí zmínit plán NASA na revoluci v letecké civilní dopravě, přípravu nadzvukového dopravního letadla. „Od doby, kdy Chuck Yeager se strojem Bell X-1 překonal zvukovou bariéru, uplynulo už 70 let. Nyní přidělením kontraktu na tišší nadzvukové stroje určené pro cestující pokračujeme v odkazu experimentálních letadel X,“ poznamenal loni Charles Bolden z úřadu pro letectví a vesmír.

Před 20 lety prosvištěl Andy Green, narozený 30. července 1962, pouští Black Rock v americkém státě Nevada průměrnou rychlostí skoro 1228 kilometrů v hodině. Šlo tak o překonání hladiny rychlosti zvuku na pevnině.

Britští tvůrci vozu Thrust SuperSonic k pohonu speciálu použili pár leteckých turbín ze stíhacích letounů britského námořního letectva. Hranici zvuku překonal vůz již 13. října 1997. Rekord však nebyl uznán, stroj neodstartoval do druhé jízdy po maximálně hodinové pauze, jak to vyžadují pravidla. Během prvního pokusu selhal padák, který měl vůz na konci 21 kilometrů dlouhé dráhy zpomalit.

Ráno 15. října usedl tehdy pětatřicetiletý Green do kokpitu znovu. Proudové motory Rolls-Royce Spey, které při plném výkonu spotřebovávaly přes 18 litrů leteckého petroleje za sekundu, udělily vozu rychlost, provázenou charakteristickým třeskem v okamžiku překonání hranice zvuku.

Z čela tabulky rychlostních rekordů Mezinárodní automobilové federace (FIA) se Greena a jeho Thrust SuperSonic dodnes nepodařilo sesadit.

Do automobilové historie se zapsal ještě jednou. Se strojem JCB Dieselmax zajel 23. srpna 2006 na solné planině Bonneville v USA rychlost 563,998 kilometrů v hodině. Rychleji se dosud žádné jiné vozidlo s naftovým motorem nepohybovalo.