Článek
Měsíc bude v sobotu 24. února ve fázi úplňku ve 13:31 SEČ - z pohledu z našeho území bude ještě pod obzorem; vyjde zhruba o čtyři hodiny později. V té době se již bude nacházet na své protáhlé dráze blízko odzemí, tedy téměř nejdál od naší planety.
Nejvzdálenějšího bodu od Země na své dráze pak aktuálně dosáhne v neděli v 16:01 SEČ (zhruba den od fáze úplňku) ve vzdálenosti 406 314 kilometrů.
Sobotní úplněk tak bude úhlově o něco menší a také o něco slabší než běžné úplňky. Situace se přitom opakuje každý rok, dalšího malého úplňku se dočkáme 13. dubna 2025, informoval v tiskové zprávě Fyzikální ústav Slezské univerzity v Opavě.
První soukromé přistání na Měsíci. Odysseus už z lunárního povrchu vysílá data
V září nastane superúplněk i částečné zatmění
Nyní tedy budeme mít tzv. mikroúplněk. Opačný a známější jev, kdy je Měsíc úplňkem v přízemí (cca 356 tisíc km daleko) na své protáhlé dráze a jeví se větší, se nazývá lidově superúplněk.
Ten letos nastane ve středu 18. září a ve čtvrtek 17. října. V zářijovém úplňku v přízemí navíc budou moct lidé pozorovat částečné zatmění Měsíce.
Fyzikální ústav v Opavě rovněž poukazuje na skutečnost, že i přes úkazy jako mikroúplněk nebo superúplněk působí Měsíc při východu i západu větší, než jaký ve skutečnosti je.
„Stojí za tím optická iluze, kdy mozek porovnává velikost Měsíce se vzdálenými objekty na obzoru a vyvolává pocit, že je Měsíc obrovský. Fakticky je ale téměř stejně velký po celou dobu,“ vysvětlil fotograf a popularizátor astronomie z dané opavské instituce Petr Horálek.
Vezměte dalekohled a hledejte explodující kometu. Nejlepší podívaná je na dohled
