Článek
Podle astronomů se situace stále zhoršuje, ročně světelné znečištění narůstá o dvě až šest procent.
„Když Dr. Josef Jan Frič zakládal v roce 1898 hvězdárnu v Ondřejově, vybral si záměrně místo dál od Prahy, protože v Praze byly už tehdy špatné pozorovací podmínky. Dnes najdeme ty samé podmínky, které ho vedly pryč z města, na většině území České republiky,” posteskl si místopředseda České astronomické společnosti Pavel Suchan.
Z území ČR by mělo být za jasné noční oblohy vidět 3000 hvězd, světelný smog to ale znemožňuje. „Na českém venkově jich lze spatřit kolem 1500, na horách až ke 2000, ve městech už jen stovky či desítky," shrnul Suchan.
Málo míst s tmavou oblohou
Nejvhodnějšími místy pro pozorování hvězd jsou v ČR Šumava, Novohradské hory a vyhlášené oblasti tmavé oblohy v Jizerských horách, v Beskydech a Manětínská oblast. Právě ve zmíněné beskydské oblasti tradičně probíhá takzvaný Jarní astronomický den. [celá zpráva]
„V Evropě si tmavou oblohu nejvíc užijeme ve Skandinávii, na slovensko-polsko-ukrajinském pomezí, ale také stále ještě ve vnitrozemí Chorvatska nebo na vzdáleném chorvatském ostrově Lastovo,” uvedl dále Suchan.
Špatně nasměrovaná světla
Světelné znečištění se zhoršuje zejména kvůli svícení do špatných směrů, tedy vzhůru nebo do volné krajiny. Jak řekl Suchan, UNESCO zaneslo do základních práv člověka také právo pohledu na neporušenou noční oblohu pro další generace. „Jistě chceme, aby naše děti znaly Mléčnou dráhu z přírody, a ne jenom z filmů,” řekl Suchan.
Problém se světelným smogem má i zdravotní dopady, nedostatečná tma v noci například brání správnému spánku u člověka i u volně žijících zvířat. Porušení těchto přirozených rytmů může přispívat ke vzniku nemocí. Dopady má nadbytečné svícení také na ekonomiku, odhaduje se, že v Česku se ročně zbytečně prosvítí dvě miliardy korun. [celá zpráva]
Ministerstvo životního prostředí loni ustavilo meziresortní skupinu, která má problém se znečištěním umělým světlem řešit. Spolu s ministerstvem průmyslu nyní představilo dotace na výměnu veřejného osvětlení v obcích. Nové lampy by měly být úspornější, světlo by mělo směřovat dolů, nikoliv k obloze, a nemělo by obsahovat modrou složku záření, která má na biorytmy největší vliv.
