Hlavní obsah

Víceletá gymnázia by se mohla omezit, řekl Plaga

Praha

Kapacity víceletých gymnázií by se do budoucna mohly omezit, ještě předtím by se ale měla zlepšit kvalita výuky na druhém stupni základních škol. Měla by se též vyhodnotit výběrovost gymnázií a změnit dlouhodobé záměry vzdělávání v krajích, uvedl na úterním briefingu k představení nové strategie vzdělávání do roku 2030 ministr školství Robert Plaga (ANO).

Foto: Jan Handrejch, Právo

Ministr školství Robert Plaga (ANO)

Článek

Případné omezení víceletých gymnázií za oněch určitých podmínek by podle ministra mohlo přispět ke snížení nerovností v přístupu ke vzdělávání.

Je smutnou pravdou, že dnes jsou některá místa, kde víceletá gymnázia odčerpávají z okolních škol víc než třeba třetinu žáků.
Robert Plaga, ministr školství

„S víceletými gymnázii je výhledově potřeba něco udělat, ale - a to je to, co jsem já dodával i při tvorbě nové strategie (vzdělávání do roku 2030) - tím prvním krokem nemůže být zrušení víceletých gymnázií, ale musí být proměna obsahu vzdělávání a zvýšení kvality vzdělávání s důrazem na druhý stupeň základních škol,” vysvětlil Plaga.

Nerušit, jen omezit kapacity

Podle šéfa školského resortu by víceletá gymnázia měla být výběrovými školami a jejich kapacita by tomu měla odpovídat.

Obsah přijímaček na střední by se měl podle ministra změnit. Chystá se i nový předmět

Věda a školy

„Je smutnou pravdou, že dnes jsou některá místa, kde víceletá gymnázia odčerpávají z okolních škol víc než třeba třetinu žáků,” řekl. „Já jsem zastánce varianty, kdy by víceletá gymnázia zůstala s nějakou kapacitou, ne jejich úplného zrušení,” dodal.

Přispívá to k nerovnostem ve společnosti?

Zpětné hodnocení minulých rozhodnutí podle Plagy ukazuje, že návrat k osmiletým a šestiletým gymnáziím nebyl v souladu se zjištěními moderních studií o předčasné selekci dětí ve školách. Podle odborníků to přispívá k nerovnostem ve společnosti, protože to podporuje uzavření elit.

Skoro 25 000 žáků skládá přijímačky na víceletá gymnázia

Věda a školy

Dokument Strategie 2030+, který by na podzim měla schválit vláda a který by měl přispět k modernizaci školství, by měl mít více různých cílů. Mezi hlavní má patřit úprava obsahu a způsobu vzdělávání nebo právě snížení nerovností. Úkoly budou rozděleny do několika fází po zhruba třech až čtyřech letech. Plaga nepočítá s tím, že by se kapacita víceletých gymnázií omezila v nejbližších letech.

„Je to záležitostí případně až posledního období 2027 až 2031,” poznamenal. Tento záměr podle něj ale bude připadat v úvahu jen za splnění podmínky zvýšení kvality druhého stupně ZŠ, vyhodnocení kapacity a výběrovosti gymnázií a změn v dlouhodobých záměrech vzdělávání v jednotlivých regionech.

Uchazeči o studium na SŠ znají výsledky přijímaček. Jsou lepší než loni

Věda a školy

Podklady k takzvané Strategii 2030 připravil expertní tým vedený vysokoškolským pedagogem a sociologem Arnoštem Veselým z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Autoři návrhu již dříve uvedli, že nová strategie vzdělávání by měla vést ke změnám, díky nimž budou mít absolventi škol více schopností a dovedností využitelných v životě. Školáci by se například měli učit lépe orientovat v množství informací, které se k nim dostávají více než dříve.

Zástupci ministerstva nyní prostřednictvím on-line konference odborníkům představili návrh, který na základě podkladů od expertů vypracovali. Do srpna do něj chtějí zapracovat poslední připomínky odborné veřejnosti, v září by strategii mohla schválit vláda a potom by měla začít její realizace.

Související články

Výběr článků

Načítám