Článek
Zhruba 35 procent zaměstnanců v Česku si daně řeší individuálně a bez přispění svého zaměstnavatele. Dříve to bylo nejčastěji z důvodu několika souběžných zaměstnání nebo provozování dalších aktivit, ze kterých plynou příjmy. V současnosti se v této skupině čím dál častěji objevují zaměstnanci, kterým jejich zaměstnavatel nebo účetní činí obstrukce při zpracování jejich ročního zúčtování.
Náročnost zpracování roste
Průměrná doba pro zpracování výkazů jednoho zaměstnance činí zhruba 0,75 hod. „Náročnost zpracování agendy významně vzrostla. Můžou za to především poslední legislativní změny. Zavedení nových úrovní slev na děti a skutečnost, že většina systémů nebyla na přechod k novým pravidlům připravena, způsobily, že roční zúčtování se často přepracovává,“ popisuje situaci Ivana Brancuzká z Baker Tilly.
Pokud zaměstnanec požádá, je zaměstnavatel povinen daň vypočítat
Přitom platí, že pokud zaměstnanec o provedení ročního zúčtování v zákonném termínu požádá a doloží řádně a včas veškeré své nároky, je zaměstnavatel povinen zúčtování zaměstnanci spočítat a přeplatek na dani vyplatit ve mzdě. O roční zúčtování šlo požádat prostřednictvím podepsaného „Prohlášení“ do 15. února 2016.
Zaměstnavatel nemusí o možnosti informovat
„Povinností zaměstnavatele není ale roční zúčtování zaměstnanci nabízet nebo o této možnosti informovat,“ varuje Brancuzká a zároveň upozorňuje: „Zaměstnanci, kterým odmítne zaměstnavatel zpracovat roční zúčtování, a chtějí uplatnit slevy na dani, musí stihnout termín podání daňového přiznání do 1. dubna 2016.“
Suplují finanční úřad
Podle Brancuzké může být dalším důvodem, proč se stále více zaměstnavatelů chce vyhnout zpracování ročního zúčtování, i skutečnost, že zaměstnavatel zodpovídá za správnost výpočtu ročního zúčtování a také za uplatnění jednotlivých slev. Proto musí provádět důkladné ověření všech doložených dokumentů zaměstnancem. Do velké míry tak supluje roli a kontrolní funkci finančního úřadu.