Článek
Již loni jsme informovali, že se k nám kometa 12P/Pons-Brooks po sedmi desetiletích opět blíží. A že se jedná o tzv. kryovulkanické těleso – zjednodušeně řečeno o „studenou sopku“.
- Samotný kryovulkanismus je zvláštní druh sopečné činnosti, při němž dochází k výronům chladné hmoty na povrch tělesa.
Kometární exploze z důvodu překotné kryovulkanické aktivity na jejím jádře, když se zahřívá v obdobích okolo průletů kolem Slunce, jsou provázeny náhlými zjasněními.
„To by mohlo způsobit, že kometa i v následujících týdnech ještě více zjasní a bude viditelná snáze i očima,“ poznamenal Petr Horálek z Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě. Instituce na kometu upozornila v aktuálním článku.
K Zemi se blíží vulkanicky aktivní kometa. Rostou jí „rohy“
Jak sdělil Novinkám, sám kometu s jádrem o průměru cca 17 kilometrů pozoroval a fotografoval tento týden ve čtvrtek z východního Slovenska.
Kometa 12P/Pons-Brooks na obloze za měsíčního svitu 15. února 2024
V březnu ji můžeme najít i bez dalekohledu
Nejlepší období pro pozorování komety nastane podle odborníků v březnu a v první polovině dubna, kdy ji najdeme menšími dalekohledy, jak se pozvolna pohybuje souhvězdími Andromedy, Ryb a Berana.
Aktuální polohu tělesa nám odhalí web In the Sky.net.
Kometa se nyní pohybuje souhvězdím Ještěrky a 21. února vstoupí do západního cípu souhvězdí Andromedy, kterým bude putovat do 14. března. Právě v tomto období bude nejsnáze vyhledatelná na večerní obloze, navíc po 25. únoru přestane rušit svým svitem Měsíc a kometu půjde vyhlížet mimo města na tmavé obloze.
Mezi 15. a 26. březnem bude kometa prolétat severovýchodním cípem souhvězdí Ryb a v tom období už by mohla být vidět i pouhýma očima jako slabá mlhavá skvrnka – na bezměsíčné obloze daleko od měst.
Mapa dráhy komety 12P/Pons-Brooks od 22. února do 17. dubna
V současnosti má kometa jasnost asi 6,5 magnitudy a v průběhu března a dubna dosáhne ještě lepší úrovně viditelnosti: až 4,5 magnitudy. Jako hranice viditelnosti pouhým okem se obvykle uvádí jasnost 5-6 magnitud.
| Velmi fotogenický např. bude její průlet pod galaxiemi M31 v Andromedě (8. března) a M33 v Trojúhelníku (22. března; naneštěstí za svitu Měsíce). | |||
| Úplně nejfotogeničtější podívaná se má odehrát 10. dubna, kdy kometa ve večerních hodinách proletí úhlově blízko mladého Měsíce a planet Jupiter a Uran. |
Seskupení komety 12P/Pons-Brooks, Měsíce, Jupiteru a Uranu 10. dubna 2024
Přísluním, tedy nejbližším místem od Slunce při návratu k naší hvězdě, kometa 12P/Pons-Brooks proletí 21. dubna, a to ve vzdálenosti 116,8 milionu km. Trvá jí tedy pravidelně takřka 71 let, než Slunce na své dráze plně obkrouží.
K Zemi se nejvíce přiblíží 2. června, kdy bude od naší planety vzdálena 232 milionů km. V té době už ale kometu z našeho území neuvidíme – zhruba od 18. dubna bude příliš nízko nad západním obzorem, aby se dala snadno vyhledat, a poté se přesune na jižní nebeskou polokouli.
Objev komety 12P/Pons-Brooks
Kometu 12P/Pons-Brooks objevil 12. července 1812 francouzský astronom Jean-Louis Pons (1761–1831). Nezávisle na tom byla kometa později nalezena i dalšími astronomy a měsíc po objevu, 13. srpna 1812, již byla pozorovatelná pouhýma očima. Do konce srpna toho toku byl hlášen ohon dlouhý o délce dvou stupňů. Krátce po jejím objevu bylo zjištěno, že kometa je periodická.
Německý astronom Johann Franz Encke (1791–1865), rovněž objevitel komet, určil definitivní dráhu komety s periodou 70,68 roku. Předpověděl tak návrat komety v letech 1883–84.
Kometa 12P/Pons-Brooks 2. února 2024
Druhé jméno ve svém názvu kometa nese po britském astronomovi Williamu Robertu Brooksovi (1844–1921), který ji znovuobjevil 2. září 1883 a určil, že jde o kometu objevenou Ponsem v roce 1812.
Toho roku kometa prošla velmi výrazným výbuchem a skokově zjasnila v nocích 21.–23. září 1883 až patnáctkrát (z 11. magnitudy na 8. magnitudu).
Zpětně se také ukázalo, že kometu pravděpodobně pozorovali čínští astronomové v letech 1385 a 1457 a možná i v letech 1313 a 1668, či dokonce v září roku 245 n. l. – není to však definitivně potvrzeno.
Výbuchy komety
Konkrétně v průběhu současného návratu kometa prošla hned několika výbuchy – vzplanula více než minule v roce 1954. Dne 20. července 2023 zjasnila prakticky 100krát (ze 17. na 11. magnitudu), 5. října 2023 zjasnila 40krát (z 15. magnitudy na 11. magnitudu), dále zjasnila i 1. a 14. listopadu 2023, 14. prosince 2023 a naposledy 18. ledna 2024, kdy se také díky explozi stala pozorovatelnou už malými dalekohledy.
K Zemi letí čerstvě objevená kometa
„Při nejsilnějším zjasnění současného návratu 20. července 2023 bylo pravděpodobně do okolí jádra komety vychrleno asi 10 miliard kilogramů ledoprachového materiálu, který na čas vytvořil zjev komety připomínající podkovu nebo populární fiktivní kosmickou loď Millenium Falcon ze série Hvězdných válek,“ poznamenal Horálek.
Podivně vypadající hlava komety 12P/Pons-Brooks po výbuchu 20. července 2023
Začalo se jí loni v létě zároveň říkat „kometa s rohy“ nebo „ďábelská kometa“. V současnosti ale už takto nevyhlíží.
Za zmínku ještě stojí, že zatímco jasná hlava komety je snadno pozorovatelná už nyní v malých triedrech a v následujících měsících bude zřejmě viditelná očima, ohony komety jsou slabé. Prašný ohon se kvůli poloze komety vůči Zemi zatím příliš neukazuje, iontový je na snímcích poměrně nápadný a často se mění.
Důvodem je interakce plynu v tomto ohonu se solárním větrem, který je teď značně proměnlivý kvůli vysoké sluneční aktivitě.
„Zda bude ohon také viditelný očima, ukáže čas,“ uzavírají astronomové.
Bolid prozářil oblohu nad Středozemním mořem
Na území Německa dopadly meteority. Čeští astronomové je pomohli najít
Může se vám hodit na Zboží.cz: Dalekohledy
Může se vám hodit na Firmy.cz: Prodej dalekohledů