Většině rodičů se kvalita základních škol nezamlouvá, tvrdí průzkum

O výsledcích šetření informovala Lenka Krejčová, zakladatelka vznikající alternativní Základní školy Poznávání, pro kterou agentura průzkum prováděla, a to prostřednictvím on-line dotazníků. Zúčastnilo se ho 525 rodičů dětí ve věku od čtyř do 18 let.

Mezi rodiči panuje dle průzkumu nespokojenost s organizací i obsahem výuky na základních školách. Za největší problém označila většina dotázaných především neschopnost motivovat žáky k učení a poznávání. Rodičům také vadí nedostatečné propojení teorie a praxe. Podle nich ZŠ nepřipravují děti dostatečně pro život.

Zhruba třetině oslovených rodičů vadí rovněž přílišný tlak na výkon dětí a to, že jsou učitelé pro výuku málo nadšení. Pětina lidí pak uvedla, že školáci dostávají příliš velké množství domácích úkolů.

Neuspokojivě řešená forma výuky se z pohledu rodičů odráží i na organizačních nedostatcích. Negativně vnímají vysoký počet žáků ve třídě a s tím spojenou nízkou individualizaci výuky.

Přibližně pětina lidí je nespokojena s kvalitou obědů a se známkováním. Zhruba třetina rodičů by si přála, aby jejich potomci trávili víc času v přírodě a navštěvovali častěji odborné instituce mimo školu.

Se vším je na běžných ZŠ v Česku spokojeno jen kolem šesti procent rodičů v dotazníku. Nižší míra nespokojenosti je na Moravě, byť i tam lidem nevyhovují stejné věci jako ve zbytku republiky. Vyšší spokojenost souvisí podle autorů průzkumu s omezenějším výběrem škol v menších obcích a také s tradiční důvěrou k autoritám.

Z výzkumu vyplynulo, že se zhruba polovina rodičů poohlíží po nestátní alternativě k běžné státní škole. Třetina rodičů nicméně podle Krejčové neví, zda by upřednostnila státní, nebo nestátní školu - za ideální by považovala propojení toho lepšího z obou typů zařízení. V některých běžných školách sice otevírají i tzv. alternativní třídy, ale pořád jde o minimum případů.

Kolem 13 procent dotázaných rodičů zvažuje nestátní školu zaměřenou na určitou dovednost. Pro alternativní typ školy, jako je Montessori, Waldorf či Scio, se vyslovilo pět procent rodičů. Dvě procenta jsou pro domácí vzdělávání a po jednom procentu dotázaných uvedlo komunitní či církevní školu.

Menší důraz na výkon a větší zapojení do různých projektů se dle Krejčové snaží prosazovat řada odborníků, kteří upozorňují na to, že svět se v současnosti vlivem digitalizace rychle mění. Děti by se proto měly učit hlavně spolupracovat, umět vyhodnocovat informace či být kreativní, i když i znalosti zůstanou stále důležité.

Počet žáků základních škol v posledních letech roste. Podle údajů ministerstva školství bylo loni v Česku 4155 základních škol, do kterých chodilo celkem přes 926 tisíc dětí, zatímco před deseti lety bylo školáků zhruba 845 tisíc. Veřejných základních škol za deset let 143 ubylo, stejný počet soukromých či církevních škol vznikl.

Základní škola Poznávání nyní vzniká v Praze. Podle Krejčové to bude alternativní škola, úzce navázaná na speciální vzdělávání. Otevřena bude zřejmě od následujícího školního roku, zatím požádala o zápis do rejstříku.