Článek
Vzhledem k tomu, že se do opakovaného sběru dotazníků zapojilo asi 200 lidí, zvolil NÚV kvalitativní metodu výzkumu s popisem konkrétních postojů. Kvantitativní údaje považuje spíše za orientační.
Ztráta zájmu nebo rozšíření kvalifikace
Z daného vzorku se jen asi pětina maturantů z odborných škol nepokusila o žádné další studium. Více než polovina pokračovala ve studiu stejného oboru, asi čtvrtina ale obor úplně změnila. Důvody byly různé.
Někdy student na střední škole zjistil, že se oboru věnovat nechce. V některých případech nezvolil dobře střední školu nebo šlo o náhradní variantu a vždy ho to táhlo jinam.
Vedle ztráty zájmu o obor bylo směřování na vysokou nebo vyšší odbornou školu jiného zaměření motivováno také snahou o rozšíření kvalifikace, které by vedlo k lepšímu uplatnění na pracovním trhu.
Přibližně u čtvrtiny respondentů byla změna oboru vynucená tím, že nebyli přijati na školu v původním oboru nebo ji nedokončili.
Nedostatky v matematice a jazycích
Šest let po maturitě měla VŠ nebo VOŠ úspěšně za sebou více než polovina respondentů. Přibližně 20 procent ještě studovalo nebo mělo studium přerušené. Většina absolventů odborných škol nezaznamenala při příchodu na vyšší stupeň školy žádné větší problémy. Někteří oceňovali, že mohli při odborných předmětech zužitkovat odborné znalosti nabyté na SŠ.
Nedostatky ve srovnání s gymnazisty někteří respondenti pociťovali ve znalostech matematiky a cizího jazyka. Asi desetina dotazovaných školu zahájila, ale nedokončila. Vedle příliš náročného studia to bylo také kvůli osobním problémům, nemožnosti skloubit pracovní a studijní závazky nebo kvůli špatné finanční situaci, která je donutila začít naplno pracovat.
