Vesuv v roce 79 vybuchl až na podzim, tvrdí vědci

Výzkumníci jsou přesvědčeni, že díky analýze rozptylu sopečných popílků a rozboru historických zdrojů se jim podařilo detailně popsat všech osm fází výbuchu stratovulkánu u Neapole v roce 79 n. l., napsala italská agentura ANSA.

Erupce Vesuvu, která doslova pohřbila antický přístav Pompeje a zasypala popelem či zavalila sopečnou lávou a bahnem i římská města Herculaneum, Stabie nebo Oplontis, tak nenastala 24. až 25. srpna, ale 24. až 25. října.

Studie rovněž uvádí, že ničivá exploze rozmetala popel až do oblasti Řecka.

Datování výbuchu Vesuvu se dosud zakládalo především na popisu ničivého jevu, který podal ve svých dopisech římský spisovatel Plinius mladší, jenž byl přímým svědkem erupce. Podle tohoto zdroje výbuch nastal právě 24. či 25. srpna.

„Už od 13. století se ale o 24. srpnu jako o dni výbuchu sopky vedly spory mezi historiky, archeology a geology, protože datum nebylo v souladu s mnoha dalšími nálezy,“ zmínil jeden z autorů studie, geolog Biagio Giaccio.

Archeologové ve výkopech např. nalezli odrůdy ovoce typické pro podzim a ostatky obyvatel zasažených měst měly na sobě teplé oblečení, které bylo neobvyklé pro konec srpna.

Na to, že výbuch nastal později, poukazovaly i některé písemné vzkazy nalezené v Pompejích a dalších zničených městech.

Podle vědců tak výbuch Vesuvu začal 24. nebo 25. října, nejpozději na začátku listopadu.

Chybné datování v dopisech Plinia mladšího podle nich pravděpodobně vzniklo při přepisu díla římského spisovatele ve středověku.

O tom, že ke zkáze Pompejí mohlo dojít až v říjnu, se velmi silně spekulovalo v roce 2018. Z tehdejšího objevu nápisu uhlem na zdi, který italští archeologové nalezli v neprobádané části antického přístavu a pořádně jim zamotal hlavu, taktéž vyplývá, že se to možná stalo až v říjnu.

Oblast nyní přináší i jiné zajímavosti. Archeologové v italských Pompejích našli nebývale zachovalou želvu i s vejcem, které ještě nestihla naklást.

Na rozdíl od většiny zde nalezených pozůstatků lidí či zvířat ji však nezahubil žár mohutné erupce, ale patrně zahynula už předtím.

Želva má z velké části zachovalý krunýř, nedotčená je hlava, ocas a jedna z nohou. Archeologové plaza našli pod hliněnou podlahou jednoho z domů starověkého města.

„Vyhrabala si hnízdo, kde by mohla naklást vejce, ale nepodařilo se jí to, což mohla být příčina její smrti,“ popsala tento týden podle agentury ANSA archeoložka Valeria Amorettiová.

Na nečekaný objev vědci narazili, když v místě zkoumali následky ničivého zemětřesení z roku 62 n. l.

To zničilo luxusní rezidenci zdobenou vytříbenými mozaikami a freskami, kterou po otřesech spolkly rozšiřující se lázně.

Archeologům není jasné, proč původní okázalý dům nebyl opraven.

„Přítomnost želvy i opuštění honosného dómu ilustrují rozsah proměn po zemětřesení v roce 62,“ řekl podle agentury Reuters šéf archeologického parku Gabriel Zuchtriegel.

„Zřejmě ne všechny domy byly obnoveny a ve městě byly oblasti, dokonce i ty centrální, které byly tak málo navštěvované, že se staly útočištěm pro divoká zvířata,“ dodal s tím, že rozšíření lázní ale slouží jako důkaz, že se Pompeje se zemětřesením snažily až do svého zničení výbuchem Vesuvu vypořádat.

Daná sopečná katastrofa již zastihla obyvatele nepřipravené a mnoho z nich tak poté zatuhlý popel věrně zachytil v posledních okamžicích života.

Archeologický park Pompeje, který je rovněž památkou UNESCO, je po římském Koloseu druhou turisty nejnavštěvovanější památkou v Itálii.