Vesmírný ping-pong. Meziplanetární sonda JUICE se díky speciálnímu manévru přiblížila k Zemi

Ze střediska Evropské kosmické agentury (ESA) navíc k vědcům nedávno doputovala – a stále přicházejí – data z přístroje pro výzkum radiových a plazmových vln, na němž se podílejí dvě pracoviště Akademie věd ČR: Ústav fyziky atmosféry a Astronomický ústav.

Sonda JUICE (Jupiter Icy Moons Explorer) odstartovala 14. dubna 2023 z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně, úspěšně rozvinula obří sluneční panely a postupně oživila deset vědeckých přístrojů. Od té doby se pohybuje Sluneční soustavou ke svému konečnému cíli, ledovým měsícům planety Jupiter.

Sondu navedli operátoři ESA zpět k Zemi z toho důvodu, že nosná raketa Ariane 5 loni nemohla šestitunovou sondu urychlit natolik, aby se dostala na přímou dráhu k Jupiteru. Museli proto využít setkání s Měsícem a Zemí ke gravitačnímu praku, jenž výrazně změní směr dráhy sondy a pošle ji k Venuši.

Ta ji v srpnu 2025 „odešle“ zpět k Zemi, která ji v září 2026 nasměruje k poslednímu gravitačnímu praku. V lednu 2029 tak sonda ještě jednou prolétne okolo Země, která ji už pošle na dráhu k Jupiteru – tam se dostane v červenci 2031.

Doteď nicméně platilo, že kromě několika krátkých intervalů zkušebních měření se přístroje na sondě za letu odmlčely. Situaci aktuálně změnil právě až onen první gravitační manévr, při kterém Měsíc sondu nasměroval k Zemi. Okolo ní se sonda prosmýkla v úterý 20. srpna 2024 před půlnocí nad jihovýchodní Asií a Tichým oceánem.

Vědecké týmy tak mohly minulý týden své přístroje zapnout v prostředí blízkého kosmického prostoru u naší planety.

„První data z průletu magnetosférou Země nás nadchla. Svědčí o výborné práci našich inženýrů a kolegů ze spolupracujících výzkumných institucí a průmyslových podniků,“ poznamenal vědecký vedoucí českého týmu Ondřej Santolík z oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry AV ČR.

„Úvodní smeč vesmírného ping-pongu máme úspěšně za sebou,“ konstatoval Santolík. „Nyní se můžeme soustředit na analýzu podrobných měření, která se během průletu magnetosférou Země uložila do paměti sondy a jež k nám postupně mají přicházet,“ doplnil.

Měření více složek elektrického a magnetického pole tvoří základ pro analýzu polarizace a šíření elektromagnetických vln, kterou později český přístroj umožní v okolí ledových měsíců planety Jupiter.

Odborníci chtějí prozkoumat okolí těchto záhadných měsíců. Pod svým ledovým povrchem totiž skrývají oceány kapalné vody, v níž by mohly být vhodné podmínky pro život.

Na přístroji pro výzkum radiových a plazmových vln se podílejí vědci a technici z oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry AV ČR. Navrhli a s pomocí českého vesmírného průmyslu postavili analyzátor elektromagnetických vln na slyšitelných kmitočtech. Odpovídají za jeho řízení a zpracování získaných dat.

Technici z Astronomického ústavu AV ČR navrhli a postavili napájecí zdroj daného zařízení.