Článek
Schování Venuše si můžete pustit v úvodním videu nahoře.
Nedlouho po neočekávané polární záři nabídla tuzemská obloha i dlouho očekávaný úkaz, který je rovněž z pomyslného ranku těch vzácnějších. Ve čtvrtek 9. listopadu v dopoledních hodinách bylo možné za příznivého počasí pozorovat zákryt planety Venuše Měsícem.
Jeho průběh si můžete zpětně prohlédnout v úvodním videu článku. Níže je záznam živého přenosu z celé podívané od začátku až do konce, kdy se Venuše zpoza měsíčního kotouče opět vynořila.
Ačkoli k úkazu došlo už za denního světla, na čistém nebi bez oblak bylo možné Měsíc i Venuši uvidět i očima. Mít ovšem po ruce malý dalekohled, např. triedr, bylo podle astronomů značnou výhodou.
Hlavní úkaz trval jen desítky sekund
Ve čtvrtek jsme nejprve mohli vidět za svítání Měsíc ve fázi úzkého srpku (čtyři dny po poslední čtvrti) a velmi blízko u něj jasnou planetu Venuši (v roli Jitřenky).
Polární záře přišla do Česka ve dvou vlnách. Byla rudá až fialová
Úhlová vzdálenost mezi Měsícem a Venuší se neustále zmenšovala a krátce před 11. hodinou došlo k zákrytu Venuše naší přirozenou družicí.
„Celý úkaz potrvá více než hodinu, samotný vstup Venuše za měsíční okraj – ten, který bude viditelný – a její výstup naopak zpoza neosvětleného okraje Měsíce bude trvat jen desítky sekund,“ upozornil před událostí Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR.
Venuše má také fázi podobnou Měsíci mezi úplňkem a poslední čtvrtí, takže v dalekohledu se jeví jako svítící oválek. V Praze vstup nastal okolo 10:58 SEČ, výstup okolo 12:13. Na jiných místech Česka se časy lišily až v minutách. Např. v Opavě zákryt začal v 11 hodin a skončil ve 12:15 hodin.
Přesnou předpověď úkazu pro zvolené místo nabízela například stránka In-the-sky.org, případně si bylo možné úkaz pro naši konkrétní lokalitu nasimulovat pomocí volně stažitelného programu Stellarium, jak poradil popularizátor astronomie a fotograf Petr Horálek z Fyzikálního ústavu Slezské univerzity.
Měsíc může být až o 40 milionů let starší, ukazují vzorky z mise Apollo
Přímý videopřenos úkazu nabídl Fyzikální ústav v Opavě prostřednictvím observatoře WHOO! „Úkaz bude snímán mezi 10:00 a 12:30 SEČ naším dalekohledem o průměru 45 cm, záznam bude ukládán v kvalitě videa 8k a zároveň proběhne přímý přenos v reálném čase na streamovacím kanálu observatoře WHOO! Fyzikálního ústavu v Opavě,“ avizoval Daniel Beneš z opavské instituce, který přenos zajišťoval.
Ústav nedávno u opavské observatoře, na níž přenos probíhal, otevřel novou pozorovací terasu.
„Dalšího pozoruhodného zákrytu planety Měsícem se na našem území dočkáme už příští rok: 21. srpna 2024 na ranní obloze za rozbřesku Měsíc zakryje planetu Saturn i s jejími prstenci,“ prozradil Novinkám Horálek.
Proč vůbec nastává zákryt Venuše Měsícem? | |||
---|---|---|---|
Náš kosmický souputník se pohybuje kolem Země na dráze mírně protažené, ale také mírně „sklopené“ k hlavní rovině Sluneční soustavy, a tak častěji pozorujeme jen tzv. konjunkce – úhlová přiblížení Měsíce k jasným planetám nebo hvězdám. Když se ale stane, že je Měsíc na své dráze právě poblíž roviny zemské dráhy (tzv. roviny ekliptiky), může před planetou přímo přejít. Nemusí se jednat nutně jen o Venuši, všechny planety obíhají Slunce poblíž roviny ekliptiky, a tak každá z nich je „kandidátem“ na zákryt Měsícem. Úkaz je to ale poměrně vzácný. Statisticky můžeme z jednoho místa na Zemi vidět během roku sotva jeden takový zákryt planety Měsícem. | |||
Petr Horálek, Fyzikální ústav v Opavě |
Venuše je vulkanicky aktivní. Zjistilo se to z 30 let starých snímků
Sluneční sonda NASA je nejrychlejším lidmi vytvořeným objektem
Může se vám hodit na Zboží.cz: Hvězdářské dalekohledy