Venuše se představuje ve své největší jasnosti

Venuši lidé za soumraku vidí vysoko nad jihozápadem.

V pondělí 27. dubna dosahuje planeta své největší zářivosti, objeví se na nebi jako srpek osvícený zhruba z 25 procent. To může na první pohled znít nelogicky a nabízí se námitka, „jak je to možné, že teď má největší jasnost, ta by měla být největší, když bude osvětlený celý kotouč planety...”

„Avšak jasnost Venuše je závislá nejen na procentu osvětlené části planety, kterou vidíme, ale také na její vzdálenosti. Takže když vidíme celý osvětlený kotouč planety, tehdy je Venuše nejdále (na straně za Sluncem), naopak když vidíme Venuši blížící se na oběžné dráze kolem Slunce směrem k Zemi, nevidíme sice celou její osvětlenou část, ale blízkost planety přispěje k velkému jasu,” vysvětlil Suchan.

Z dohledu nám Venuše zmizí na konci května, kolem 3. června bude zcela neviditelná, protože bude procházet mezi Zemí a Sluncem a bude schována za sluneční září.

Při pohledu ze Země je Venuše po Slunci a našem Měsíci třetím nejjasnějším objektem na obloze. Je to nejjasnější planeta, protože je nejbližší planetou k Zemi a její husté mraky oxidu uhličitého a kyseliny sírové odrážejí 70 procent světla, které na ni dopadá ze Slunce.

Jenže jak připomíná agentura Reuters, po většinu roku je z naší perspektivy neviditelná, skrytá sluneční září. Venuše je viditelná jen několik měsíců v roce ve chvíli, kdy se dostane do nejvzdálenějšího bodu od Slunce. Jeden z těchto okamžiků nastal právě tento měsíc.

Venuše dospěla do své tzv. maximální východní elongace neboli nejvzdálenějšího bodu od Slunce na noční obloze 24. března. Zhruba 50 procent planety bylo v tu chvíli osvíceno. „Český ekvivalent pro pojem elongace nepoužíváme, obecně jde o maximální východní (tedy večer) nebo západní (ráno) úhlové vzdálení od Slunce na obloze,” objasnil pro Novinky Suchan.

Znovu se pak objeví, ale jako „ranní hvězda”, během třetího týdne v červnu. Dne 10. července dosáhne své největší zářivosti jako ranní hvězda, kdy bude opět ozářena zhruba její čtvrtina. Maximální západní elongace, tedy nejvzdálenější bod od Slunce na ranní obloze, nastane 13. srpna. V tu chvíli bude osvícena polovina planety.

„Ve výhledu příštích dnů a týdnů budou viditelné před rozbřeskem i jasnější Jupiter, Saturn a Mars, kvůli tomu si ale bude třeba přivstat,” dodal ještě Suchan.

Jarní obloha však přinesla i určité zklamání, a to kometu C2019 Y4 (ATLAS). V březnu a počátkem dubna podle astronomů získala hodně na jasnosti a zdálo se, že ji v květnu lidé uvidí pouhýma očima jako jasnou a dobře pozorovatelnou. Nakonec se ale rozpadla.