Článek
„Bylo to úžasné. Byl to svatý grál, jenž dokazuje, že je Venuše vulkanicky aktivní,“ konstatoval Herrick podle listu The Times, který na to minulý týden upozornil.
„Žhavý skleník“
Skalnatá Venuše, jež je svou velikostí a hustotou podobná Zemi, se v průběhu posledních 1,5 miliardy let proměnila z oceánského světa na jakýsi žhavý skleník. Teplota na povrchu planety dosahuje až 475 stupňů Celsia a atmosférický tlak je 90krát vyšší než na Zemi.
For the first time, scientists have observed direct geological evidence of an active volcano on Venus. 🌋
— NASA JPL (@NASAJPL) March 15, 2023
The @UAFGI and JPL team made the discovery after scouring archival radar images taken by @NASA’s Magellan mission more than 30 years ago. https://t.co/CTYYBFzAJl pic.twitter.com/v4vlx0aMiM
Lepší porozumění této změně – a jakou roli v ní hraje sopečná činnost – je podle odborníků důležité při chápání minulosti i budoucnosti naší planety.
Večernice a světlo zvířetníku. Obloha opět servíruje podívanou
Průkazné radarové snímky pořídila v letech 1990 až 1992 sonda Magellan amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Každý snímek byl nahrán tehdy nejmodernějším způsobem ukládání dat: na kompaktní disk (CD). Vědci si je proto mohli prohlížet jen po jednom, což znemožnilo data porovnat.
Změny způsobené erupcí během osmi měsíců
Herrick se k záznamům dostal o desítky let později, když byly digitalizovány. Zaměřil se na rozsáhlou náhorní oblast Atla Regio na rovníku Venuše, kde se nacházejí sopky Ozza Mons a Maat Mons.
Erupce z odvrácené strany Slunce zasáhla i Zemi
Asi po 200 hodinách ručního porovnávání snímků uviděl dva snímky stejné oblasti pořízené s odstupem osmi měsíců, které vykazovaly jasné geologické změny způsobené erupcí. Jeden z průduchů na Maat Mons se podle snímků mezi únorem a říjnem 1991 zvětšil, deformoval a zdánlivě až po okraj naplnil lávou.
Herrick se se svými poznatky obrátil na specialistu na radarové snímky z Laboratoře tryskového pohonu (JPL) NASA Scotta Hensleyho, jenž jeho zjištění potvrdil. Expert odhadl, že erupce v 90. letech na Venuši utvořila lávový proud podobný tomu, který vyvrhla sopka Kilauea na Havaji v roce 2018.
Mise VERITAS
Pod vedením kalifornské JPL navíc vzniká projekt VERITAS (Venus Emissivity, Radio science, InSAR, Topography, And Spectroscopy), jenž má startovat během zhruba 10 let, jak připomíná internetový časopis Kosmonautix. Orbiter pak bude studovat Venuši z oběžné dráhy od povrchu až po jádro, abychom pochopili, proč se kamenná planeta vydala úplně jinou cestou než Země.
The discovery sets the stage for VERITAS, a Venus orbiter that will use a suite of advanced science instruments and high-resolution data to understand how the planet took a very different evolutionary path than Earth. https://t.co/Dv0B3nJnxA
— NASA JPL (@NASAJPL) March 15, 2023
Právě mise VERITAS Herricka podle webu NASA inspirovala k danému pátrání ve starých datech.