Článek
Oba zcela neovladatelné satelity kolem sebe 900 kilometrů nad městem Pittsburgh proklouzly podle očekávání ve středu v 18:39 místního času, tedy ve čtvrtek v 0:39 SEČ.
Nad Pittsburghem hrozí srážka dvou mrtvých družic
LeoLabs, kalifornská firma na satelitní sledování a monitorování vesmírného odpadu, nejprve vytvořila předpověď, že by se kolem sebe měly prohnat ve vzdálenosti 15 až 30 metrů. Poté přišla s širším rozpětím 13 až 87 metrů, které už srážku téměř vylučovalo. Predikce se ale lišila každých několik hodin.
Final update prior to close approach: 47 meter predicted miss distance, w/ increased separation in the cross-track direction. Next scheduled radar passes for both objects to occur approximately two hours after the event. pic.twitter.com/Y07Rh9dR26
— LeoLabs, Inc. (@LeoLabs_Space) January 29, 2020
Jedna z posledních analýz drah družic tvrdila toto: objekty se minou ve vzdálenosti jen 12 metrů, pravděpodobnost kolize je jedno procento. Finální aktualizace ale oznámila jako nejpravděpodobnější vzdálenost bezpečných 47 metrů.
Nejsou nové úlomky, tudíž do sebe ani jemně „nedrcly“
Magazín Forbes připomíná také poslední čtvrteční informaci od LeoLabs, a to, že podle radaru dané společnosti příslušná oblast kolem potenciálního střetu na oběžné dráze „nevykazuje žádné známky nových úlomků“. Čili další důkaz, že se satelity nesrazily.
We are pleased to report that in the first several radar passes of the two objects after the close approach, we see no evidence of new debris. This event has served to highlight the collision risks caused by derelict satellites in LEO.
— LeoLabs, Inc. (@LeoLabs_Space) January 30, 2020
„Nepozorujeme žádné známky nových úlomků.”
O jaké přístroje šlo? Jedním je americko-nizozemsko-britský vesmírný dalekohled IRAS, který pracoval pouze během roku 1983, přesto stihl při mapování oblohy objevit kometu či protoplanetární disk u hvězdy Vega. Na orbitu byl tento podle agentury NASA první infračervený teleskop vyslán 26. ledna 1983, svoji činnost ukončil 23. listopadu téhož roku.
IRAS
Druhé zařízení je experimentální vědecký užitečný satelit amerického letectva jménem GGSE-4, vypuštěný v roce 1967 za účelem testování principů konstrukce kosmických lodí.
Smetí na oběžné dráze
Pokud by se mrtvé aparáty střetly, způsobily by až 290 tisíc nových úlomků vesmírného smetí, které by zůstaly na oběžné dráze po celá desetiletí.
Podle portálu Space.com by kolize vytvořila pás suti, který by ohrozil kosmická plavidla a družice celého světa, možná i Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Ta se před desetiletím například mohla srazit s úlomkem z čínské družice.
Musk poslal na orbitu další šedesátku satelitů Starlink, počasí konečně přálo
Důležité je, že se k sobě neblížily nějaké malinké úlomky či trosky, běžně obíhající naši planetu, ale přístroje o plné velikosti. IRAS disponuje rozměry odpovídající menšímu nákladnímu automobilu: 3,6 x 3,2 x 2,1 metru. Váží více než tunu, zatímco GGSE-4 pouze 85 kilogramů.
Podle zpravodajské stanice BBC se jedna z prvních a posledních velkých srážek dvou celých satelitů odehrála v roce 2009, kdy americkou komerční kosmickou loď Iridium zasáhl zaniklý ruský satelit na trase přes Sibiř, což vyprodukovalo tisíce kusů trosek.
