Velká změna pro budoucí ekonomy v Ostravě. Mají novou chytrou budovu za téměř miliardu

Změnou dojde k užší spolupráci všech fakult ostravské technické univerzity. Navíc studenti a pedagogové ekonomické fakulty už nebudou muset jezdit do centra Ostravy, kde fakulta dosud osamoceně sídlila v historickém objektu.

Výstavba nové budovy Ekonomické fakulty VŠB-TUO za 927,4 milionu korun bez DPH začala na konci roku 2021 a skončila letos v lednu. Ministerstvo školství ji podpořilo dotací ve výši 472,8 milionu korun.

„Od ledna byla budova vybavována nábytkem a výpočetní a audiovizuální technikou. Fakulta se do nového objektu přestěhovala letos v červenci a v pondělí 16. září zde bude zahájena výuka budoucích ekonomů,“ sdělila mluvčí univerzity Petra Halíková.

Rektor VŠB-TUO Václav Snášel si od přestěhování ekonomické fakulty slibuje větší propojení s ostatními částmi univerzity.

„Řada našich studijních programů i projektů se prolíná technicko-ekonomickými oblastmi a doufáme, že přesun užší spolupráci ještě pomůže. Navíc studenti i pedagogové ekonomické fakulty nyní budou moci využívat všech výhod kampusu, ať už jde o sportoviště, ubytování, či stravování,“ upozornil rektor.

Nová budova nabídne zázemí 1400 studentům a 270 zaměstnancům školy. Má jedno podzemní a čtyři nadzemní podlaží. Na studenty čeká přednášková hala se 135 místy, 40 moderně vybavených učeben, devět konzultačních místností, studovna a dvě speciálně vybavené učebny.

V objektu nechybějí odpočinkové zóny, venkovní atrium, kavárna nebo podzemní parkoviště se 174 místy a kolárnou. Zaměstnanci mají k dispozici 148 kanceláří.

Zajímavostí je, že nová budova ekonomické fakulty je tzv. chytrá a bude mít ekologický provoz.

„Projekt byl navržen i z hlediska environmentálních aspektů. Budova využívá chytré technologie i pokročilé likvidace materiálů do budoucna. Takže například celý obklad fasády je z cihel. Prostě žádný umělý materiál, vše se vrátí zpět do přírody,“ popisoval architekt Martin Chválek, jehož projektový ateliér stojí za vznikem fakulty.

Jeho kolega z ateliéru Martin Cieslar, který byl vedoucím projektu, podotkl, že budova využívá energii ze slunce.

„Na střeše objektu je 409 fotovoltaických panelů. Používáme i dešťovou vodu zpětně jako zálivku atria a dalších částí kampusu vodou, nebo i na splachování. Chytré je i osvětlení a vytápění budovy,“ upozornil Cieslar.

V areálu univerzity v současnosti pracují i na dalším projektu s názvem Refresh. Jde o vybudování velké výzkumné budovy, která do sebe pojme všechny tři výzkumné ústavy VŠB-TUO.