Článek
Šéf oddělení NASA pro výzkum objektů v blízkosti Země Don Yeomans vyvrací argumenty zastánců teorie o zkáze planety. „Mayská apokalypsa“, jak ji barvitě líčí její zastánci, má podle něj nulovou pravděpodobnost. A vysvětluje proč.
„Mayský kalendář nekončí 21. prosincem 2012, je to prostě jen konec jednoho cyklu a začátek nového. Stejně jako náš kalendář končí na Silvestra, ale nový začíná zase 1. ledna,“ ujišťuje Yeomans.
Jak je to s mayským kalendářem
Podle kamenné tabulky nalezené v Tortugueru v jihomexickém státě Tabasco, jejíž údaje se shodují i s nedávno nalezenou cihlou z chrámu v Comalcalcu, má v roce 2012 skončit poslední, třináctý cyklus tzv. Dlouhého počtu. Cykly, které se v mayském kalendáři nazývají baktuny, trvají 394 let.
Vzhledem k tomu, že staří Mayové vnímali plynutí času cyklicky, tedy jako pravidelné opakování určitých period, měl by se po naplnění 13. baktunu (který začal 11. srpna 3114 př. n. l.) kalendář přetočit opět na začátek. Podle převedení mayského datování do gregoriánského kalendáře by k tomu mělo dojít v den zimního slunovratu, 21. prosince 2012.
Tisíce astronomů každodenně sledují oblohu, ale tajemnou planetu Nibiru ještě nikdo neviděl.
Konec 13. baktunu je na tabulce z Tortuguera ovšem doprovázen obtížně čitelným a málo srozumitelným textem, který nabízí mnoho způsobů interpretace. Hovoří se v něm o příchodu tajemného mayského boha jménem Bolon Yokte, který se “snese z nebes”.
Zřejmě i z tohoto důvodu přitahuje toto datum pozornost lovců a vykladačů mystérií. Podle různých předpovědí tak má na konci roku 2012 dojít ke globální katastrofě. Apokalyptický konec světa má mít například na svědomí srážka s planetou Nibiru.
Konec světa v roce 2012 nebude hned z několika důvodůVideo: Novinky
Tajemná planeta Nibiru neexistuje
Planeta Nibiru, o níž se někteří lidé domnívají, že se ukrývá na vnějším okraji sluneční soustavy a postupně se přesouvá k jejímu středu, aby v prosinci vrazila do Země, je podle Yeomanse jednoduše výplodem fantazie. Podle nejrůznějších popisů má být Nibiru ve srovnání se Zemí obří, čtyřikrát větší než naše planeta. „Ale kdyby tam byla, už bychom ji dávno spatřili. A i kdyby byla neviditelná, zaznamenali bychom její gravitační účinky na sousedních planetách,“ uvedl Yeomans s tím, že tisíce astronomů každodenně sledují oblohu, ale Nibiru ještě nikdo neviděl.
Nesmyslná je podle něj také konspirační teorie, podle níž NASA existenci tajemné, zkázonosné planety tají: „Dokážete si představit tisíce astronomů, kteří denně pozorují oblohu, jak všichni po dlouhá léta dokážou udržet stejné tajemství?“
Masivní příliv kvůli planetám? Dvakrát do měsíce!
Yeomans připomíná i dalšího strašáka, kterým má být zarovnání planet sluneční soustavy do přímky. To by podle katastrofických vizí mělo způsobit znásobení gravitačních sil působících na Zemi, na které by to vyvolalo masivní pohyby mořské vody a ničivé přílivy.
„Tak zaprvé, v prosinci 2012 k žádnému zarovnání planet nedojde. Ale i kdyby došlo, na zemské přílivy a odlivy by to nemělo žádný vliv. Jediná dvě vesmírná tělesa ve sluneční soustavě, která mohou ovlivnit příliv a odliv, jsou Měsíc, jenž je velmi blízko, a Slunce, které je obrovské a také poměrně blízké. Ale ostatní planety mají na Zemi zanedbatelný vliv,“ cupuje Yeomans argumenty zvěstovatelů konce světa.
Jediný problém, který by změna magnetického pole Země způsobila, by spočíval v tom, že bychom si museli překalibrovat kompasy.
Ve skutečnosti je celkem běžné, že Měsíc a Slunce se vůči Zemi ocitnou v přímce a zvýší gravitační působení na Zemi, následkem čehož vzniká příliv silnější, než je běžné. K tomu ovšem dochází dvakrát do měsíce.
Ani sluneční bouře nejsou podle Yeomanse bůhvíjakou hrozbou. Sice existují, což potvrdily i dvě mimořádně silné sluneční erupce z minulého týdne, jsou ale běžnou součástí 11letých cyklů sluneční aktivity, která má mít svůj vrchol v roce 2013. Radiace z výronů koronární hmoty může poškodit satelity, narušit systémy satelitní navigace či způsobit potíže s dodávkami elektřiny. Zemská magnetosféra ale pozemšťany chrání před zdravotními riziky.
Yeomans také mírní obavy z převrácení zemských os, k němuž má také dojít 21. prosince 2012. „Rotační osa Země se nemůže posunout, protože je stabilizovaná obíhajícím Měsícem,“ vysvětlil. Co se týče magnetického pole Země, připomněl, že k přepólování dochází jednou za zhruba půl miliónu let. „Není žádný důkaz, že by k tomu mělo dojít v prosinci. A i kdyby se póly začaly přesouvat, trvalo by to tisíce let. A i kdyby se přesunuly naráz, jediný problém, který by to způsobilo, by spočíval v tom, že bychom si museli překalibrovat kompasy.
Na závěr Yeomans připomněl výrok astronoma Carla Sagana: „Mimořádná tvrzení vyžadují mimořádné důkazy. Od počátku času tu byly doslova stovky tisíc předpovědí konce světa. A jsme stále tu.“