Vědec na trhu našel opeřený ocas dinosaura, na 100 miliónů let ho pohřbil jantar

Vzorek přitom disponuje jen „velikostí sušené švestky“, jak píše CNN. Kousek jantaru pocházející z období křídy zhruba před 99 milióny lety obsahuje 3,5 centimetru dinosauřího ocasu i s pery.

Objev tedy ukazuje, že mnozí pravěcí ještěři měli spíše peří než šupiny, což dokládá jejich příbuznost s ptáky. Číně se v současnosti v těchto objevech daří, v listopadu našli zkamenělinu jiného ještěra s peřím. [celá zpráva]

Tento „jantarový“ ale pochází ze staršího období a k jeho nálezu došlo dříve, pouze byl déle analyzován.

Kousek jantaru o hmotnosti 6,5 gramu objevil Li-ta již v červnu roku 2015. Uvedl, že vzorek této mineralizované pryskyřice obsahoval ještě mravence, snažícího se nalézt rozkládající se maso dinosauřího ocasu, dále úlomky rostlin, malé bublinky a především peří. Vzorek dostal jméno Eva.

„Uvědomil jsem si, že uvnitř jantaru je spíše obratlovec než jen nějaké části rostliny, pravděpodobně teropod ze skupiny dravých dinosaurů,“ sdělil CNN Li-ta, paleontolog z Čínské univerzity geovědy v Pekingu.

„Nebyl jsem si jistý, zda prodejce pochopil, o jak moc cenný kousek jde, ale cenu nezvýšil,“ pokračoval Li-ta s tím, že to na trhu považovali jen za kousky rostlin. Zjištění vrhající nové světlo na to, jak dinosauři vypadali, byla publikována v prosincovém čísle časopisu Current Biology.

Ryan McKellar, paleontolog u královského Saskatchwan muzea v Kanadě a spoluautor textu, říká, že byl unešen, když mu Li-ta poprvé ukázal kousek jantaru. „Něco takového se nalezne jednou za život. Navíc byly u objevu viditelné nejjemnější podrobnosti,“ citoval jej The New York Times.

Ocas tak dlouhou dobu vydržel díky zapečetění v jantaru. Zlatavá mineralizovaná pryskyřice zachovala jeho měkkou tkáň a osm obratlů. Analýza kostí ukázala, že dinosauří ocas nepatří žádnému druhu prehistorického ptáka.

Pomocí počítačové tomografie a mikroskopické analýzy došli vědci k závěru, že peří patří mláděti teropoda. Podobal se tak spíše velociraptorovi nebo tyranosauru rexovi než modernímu ptákovi. Byl nicméně velmi drobný, podle vědců byl velký asi jako vrabec. Samotný ocas měl podle odhadů cca 7-12 cm délky.

„Jsme si zcela jistí, že ocas pocházel z dinosaura, protože obratle nejsou srostlé, jako je tomu u ptáků a jejich příbuzných,“ vysvětlil McKellar.

„Je to poprvé, co jsme nalezli kosterní pozůstatky dinosaura v jantaru,“ řekl dále Li-ta. Doteď totiž byly v jantaru nalezeny jen vzorky peří prehistorických ptáků, případně je nebylo možné přiřadit ke konkrétnímu živočichovi.

Jak zjistil McKellar, peří je zezdola bílé, navrchu kaštanově hnědé. Více než barva ho ale zaujala struktura peří, které se liší od peří moderních ptáků. Nález tak zvyšuje důležitost jantaru ve vědeckém zkoumání, nabízí totiž více informací než fosilie v jiných horninách.

Doplnil, že v novém objevu byla nalezena měkká tkáň a stopy krve, žádné genetické informace však, na rozdíl od filmu Jurský park, objev neposkytl.

Dinosaurus, jehož ocas zůstal uvězněný v jantaru, prakticky jistě nemohl létat. Ačkoli byl s dnešními ptáky příbuzný, peří mu zřejmě k letu nesloužilo. Jde tedy o další podporu pro hypotézu, podle které peří vzniklo původně spíše k udržení tělesné teploty či k maskování.

Vědcům to tak nabídlo pohled do evoluce peří. Pera ještě nemají centrální osten. Drobnější části jako prapor očividně vznikly dříve než osten. Vědci také analyzují, jak bylo peří ukotvené v kůži dinosaura.

Vědci doufají, že v regionu dojde v budoucnu k podobným objevům. „Naším konečným cílem je prokázat biologickou rozmanitost druhů obratlovců, jako jsou ještěrky, dinosauři, ptáci, gekoni, hadi a žáby, kteří žijí v tropických pralesích v Myanmaru a dalších asijských zemích,“ cituje Li-tu agentura Reuters.

Li-ta věří v brzký konec konfliktu mezi tamní vládou a Kačjinskou osvobozeneckou armádou. To by otevřelo cestu do jantarových nalezišť, tedy k dalším nálezům.