Hlavní obsah

Brněnským vědcům se podařilo popsat, jak virus ničí bakterie odolné proti antibiotikům

Brno

Vědcům z brněnského výzkumného institutu CEITEC Masarykovy univerzity se podařilo podrobně popsat fungování takzvaného bakteriofágu. Jde o virus množící se v bakteriálních buňkách. Objev může pomoci s vývojem nových léčiv proti bakteriím odolným na antibiotika, případně v boji s infekcemi, které lidi s chronickým onemocněním dokonce ohrožují na životě.

Foto: archiv CEITEC Masarykovy univerzity

Bakterie Pseudomonas aeruginosa - vlevo v klasickém stavu, vpravo po setkání s fágem JBD30

Článek

Bakteriofágy, zkráceně fágy, jsou viry, které infikují bakterie v těle. Když se pak z bakterie uvolní tzv. fágové potomstvo, bakteriální buňka praskne a zahyne. Tento účinek fágů se těší stále větší pozornosti vědců. Mohl by být využit k léčbě, tedy k hubení patogenních bakterií.

Pomoc v boji s infekcemi

Výzkumný tým virologa Pavla Plevky popsal strukturu a replikační cyklus bakteriofágu s označením JBD30, který infikuje a ničí bakterii Pseudomonas aeruginosa. Ta u lidí s oslabeným imunitním systémem a chronicky nemocných způsobuje život ohrožující infekce.

Foto: archiv CEITEC Masarykovy univerzity

Nákres vysvětluje průnik fágu do bakterie.

Přestože jsou fágy nejpočetnější skupina organismů na naší planetě, podrobnosti o jejich životním cyklu zatím zůstávají utajeny. Fág JBD30, který studovali strukturní virologové, tedy infikuje lidskou patogenní bakterii Pseudomonas aeruginosa.

V Číně objevili novou houbovou infekci. Vyšší teploty jí prospívají

Věda a školy

Ta způsobuje infekce dýchacích a močových cest a u lidí s oslabenou imunitou nebo u chronicky nemocných např. cystickou fibrózou vyvolává závažné infekce.

Pomocí speciálních mikroskopů sestavili vědci podrobný obraz toho, jak setkání fágu JBD30 a bakterie Pseudomonas aeruginosa probíhá.

Trochu jako přistání na Měsíci

Částice fágu JBD30 je tvořena hlavičkou a bičíkem, který má tvar dlouhé trubičky. Jako většina virů je fág JBD30 velmi malý, délka jeho částice je 0,0002 milimetru, což je přibližně 10krát méně než průměr vlákna pavučiny.

Konec bičíku JBD30 je vybaven háčky, které fágu umožňují přichytit se na bakteriální pily. Pily jsou tenká vlákna, která bakterie opakovaně vysunují a zatahují a slouží jako jakési vrhací kotvy, pomocí nichž se bakterie posunují po povrchu.

Foto: archiv CEITEC Masarykovy univerzity

Vlevo dole bakterie a kolem fágy, které se do ní snaží dostat.

„Bakterie se pomocí pilů pohybují. Střídavé zatahování pilů je pro pohyb bakterií zásadní, čehož fág JBD30 chytře využívá. Pomocí háčků na konci bičíku se fág přichytí na pilus a počká, až si ho bakterie k sobě sama přitáhne,“ řekla Novinkám hlavní autorka výzkumu Lucie Valentová.

Navázání fágu na buňku připomíná přistání kosmického modulu na povrchu Měsíce.

Výzkumníci objevili nový typ antibiotik. Ničí i odolné bakterie

Věda a školy

„Po dosednutí na povrch se trojnožka fágových receptor vazebných proteinů otevře a vypustí z konce bičíku proteiny, které vytvoří kanál napříč buněčnou stěnou bakterie. Tímto kanálem pak fág vpraví svůj genetický materiál dovnitř buňky,“ doplňuje Pavel Plevka.

Následně virus převezme kontrolu nad bakteriální buňkou a využije ji pro vlastní kopírování.

Výzkumníci z Brna testují, zda vedlejší účinky již používaných léků mohou pomoci v boji s rakovinou

Věda a školy

Výběr článků

Načítám