Hlavní obsah

Vědci zrekonstruovali obličej 4000 let starého člověka ze vzorku DNA

Novinky, BBC, Luděk Fiala
Kodaň

Vědci z Kodaňské univerzity téměř úplně rozluštili genotyp ze zatím nejstaršího nalezeného vzorku lidské DNA. Oznámili to ve středu v odborném časopise Nature. Ze 4000 let starého vlasu, který patří k ostatkům muže nalezeným v Grónsku v 80. letech, se podařilo mimo jiné rekonstruovat i podobu jeho obličeje.

Článek

Muž dostal jméno Inuk, což v jazyce obyvatel Grónska znamená člověk. Vzdáleným předkem moderních Inuitů však nebyl, jak ukázaly testy. Jeho genetický původ lze překvapivě vystopovat v oblastech východní Sibiře, odborníci tak mají před sebou záhadu, proč a jak se jeho předci dostali do více než 2000 kilometrů vzdálené Arktidy.

Inuk měl krevní skupinu A (Rh+), hnědé oči, tmavou pleť a silné tmavé vlasy, měl však sklon k plešatění. Podle jeho tělesné stavby a metabolismu lze soudit, že byl velmi dobře adaptován k životu v chladném klimatu. Jeho kmen se živil lovem tuleňů a mořských ptáků. Archeologové zjistili, že dávní polární lidé přebývali i v tuhé zimě jen v chatrných stanech.

„Je to velmi nehostinné prostředí. Opravdu mě velmi překvapilo, že by tu nějací lidé mohli žít,“ řekl vedoucí výzkumného týmu, profesor Eske Willerslev.

Ze čtyř Inukových vlasů a úlomků kostí se podařilo zjistit, že měl široké přední zuby a suchý ušní maz, kvůli čemuž byl náchylnější k ušním infekcím. Podle vědců zemřel mlád. Geneticky měl totiž sklon k plešatění, vědci ale našli tlusté prameny vlasů.

Jak se tam dostali?

Professor Willerslev uvedl, že zatím zůstává záhadou, jak se Inukův lid dostal ze Sibiře přes Aljašku do Grónska.

„Mezi Sibiří a Aljaškou tehdy nebylo žádné pevninské spojení, takže se tam museli dostat buď na lodích nebo v zimě po ledu. Nikdo neví,“ uvedl Willerslev.

Související témata:

Výběr článků

Načítám