Článek
Severovýchodní federální univerzita na svém webu zveřejnila prohlášení, kde publikovala fotografie z pitvy.
„Jde o první světový nález predátora z doby pozdního pleistocénu (starší období čtvrtohor - pozn. red.). Jeho stáří je asi 44 tisíc let,“ řekl vědec Albert Protopopov z Jakutské akademie věd.
Ačkoliv podle něj není neobvyklé nalézt tisíce let staré pozůstatky zvířat pohřbené v permafrostu, tedy ve věčně zmrzlé půdě, která v důsledku klimatických změn ale už pomalu taje, objev vlka je výjimečný.
V sibiřském permafrostu našli 3500 let starou mumii medvědice
K vědcům se obvykle dostanou v neporušeném stavu spíše pozůstatky býložravců, kteří zahynuli v bažinách a následně zamrzli.
„Obvykle jsou to býložraví živočichové, kteří umírají, uvíznou v bažinách, zamrznou a dostanou se k nám jako celek. Toto je poprvé, kdy byl nalezen velký masožravec,“ řekl Protopopov podle agentury Reuters.
Před pěti lety např. ruští a japonští odborníci představili zhruba 40 tisíc let starou vlčí hlavu ze Sibiře, nicméně nejednalo se tedy o celý kus zvířete.
Na Sibiři našli 40 tisíc let starou vlčí hlavu. S vyceněnými tesáky a nepoškozeným mozkem
Čím se živil
Podle Arťoma Nedolužka z Evropské univerzity v Petrohradu každopádně aktuální pozůstatky celého vlka nabízejí výzkumníkům vzácnou možnost nahlédnout na to, jak region vypadal před 44 tisíci lety.
„Hlavním cílem je pochopit, čím se tento vlk živil. Co byl zač a jak souvisí s dávnými vlky, kteří obývali severovýchodní část Eurasie,“ dodal Nedolužko. Mělo jít o velmi aktivního dravce a o něco menšího tvora, než byli tehdejší lvi jeskynní a medvědi.
Z prohlášení Severovýchodní univerzity v Jakutsku vyplývá, že vědci odebrali z pozůstatků zvířete mimo jiné vzorky vnitřních orgánů a obsahu trávicího ústrojí, aby kromě jiného zjistili, čím se živil, případně aby prozkoumali starověké viry.
Jakutsko (oficiálně republika Sacha) leží na Sibiři ve východní části Ruska. Je to rozlehlá oblast bažin a lesů, která je z 95 procent pokryta věčně zmrzlou půdou. Permafrost na Sibiři v poslední době taje v důsledku klimatických změn, což se projevuje i v tom, že stále častěji umožňuje také objevy prehistorických zvířat.