Článek
„Domnívali jsme se, že se plyn bude chovat podobně, jako když si chcete třeba do kávy zamíchat med, který je na rozdíl od mléka vláčný. Místo toho jsme našli víry jako v hrnku s kávou, do níž se právě přimíchává mléko,“ řekl Právu Norbert Werner z Ústavu teoretické matematiky a astrofyziky přírodovědecké fakulty brněnské Masarykovy univerzity (MUNI).
Na projektu založeném na pozorování 320 milionů světelných let vzdálené Comy spolupracovali vědci ze šesti zemí s využitím rentgenového dalekohledu Chandra umístěného na oběžné dráze Země.
Víry a turbulence mohou bránit vzniku hvězd.
Význam výzkumu lze lépe pochopit při pohledu na noční nebe. Přestože je plné hvězd, mělo by jich být mnohem, mnohem více. Hvězdy a planety totiž tvoří pouhopouhých deset procent hmoty vesmíru. Velká část ze zbytku hmoty je ukryta právě v neviditelném mezigalaktickém plynu. Otázkou je, proč není tato hmota přeměněna v hvězdy anebo planety.
Odpovědí je patrně právě rozdíl v pohybu, který lze přirovnat ke vmíchávání medu nebo mléka do kávy.
Pohyb hvězdám nepřeje
Mezigalaktický plyn má podobu miliony stupňů Celsia horkého a slabě zmagnetizovaného plazmatu. Když chladne, vznikají mlhoviny a v nich při dalším ochlazení nové hvězdy. To se sice děje, ale nově popsané chování plynu v kupě Coma ukazuje, že právě čilý pohyb může za to, že jich je vlastně málo.
„Víry a turbulence mohou bránit vzniku hvězd. Mohou působit jako zdroj tepla, který brání ochlazování plynu a vytváření hvězd,“ poznamenal Werner.
Vysvětlil, že vědci si vybrali k pozorování kupu galaxií Coma, protože je jasná, horká a i přes onu neuvěřitelnou vzdálenost od Země je vlastně relativně blízko.
Nemá smysl pozorovat je známým Hubbleovým dalekohledem, který zaznamenává jen obraz v optické části viditelného spektra. Dalekohled Chandra nabízí pohled v rentgenové oblasti. V ní se zobrazí také plyn, a to barevně.
Může se vám hodit na Zboží.cz:
