Vědci zjistili, odkud přišli Avaři do Evropy

Avaři byli úspěšnějšími nástupci Attilových Hunů a vládli velké části střední a východní Evropy po dobu téměř 250 let. U nás jsou známí jako nepřátelé Slovanů a odpůrci Sámovy říše.

Do Evropy přišli v 6. století našeho letopočtu a v Karpatské kotlině (Panonské pánvi) založili svou říši, Avarský kaganát, který v 9. století zanikl v důsledku války s Karlem Velikým – zbylí evropští Avaři se později asimilovali s příchozími Maďary. Jejich říše však před zánikem zasahovala kromě Maďarska také na území dnešního Rumunska, Slovenska, Rakouska, Chorvatska a Srbska.

Podle odborných publikací přišli odněkud ze střední Asie, nicméně antičtí autoři a poté i moderní historikové a archeologové dlouho spekulovali, odkud pocházeli ještě předtím – tj. zda jejich jádro přišlo ze západní Eurasie, nebo to byli potomci mongolské říše Rouran (česky někdy Žou-žan), nepřátel Číny.

Přesnější místo původu Avarů v širokých stepích Evropy a Asie tak zůstávalo záhadou.

Badatelé z Evropy, Asie a Severní Ameriky nyní pomocí DNA tuto 1400 let starou záhadu původu Avarů objasnili. Získali první lidská genomická data z nejvýznamnějších avarských lokalit objevených v současném Maďarsku a odhalili tedy genetický původ avarské elity v daleké oblasti severovýchodní Asie.

Podle Masarykovy univerzity tím pádem studie poskytla přímý genetický důkaz pro jednu z nejvzdálenějších a nejrychlejších migrací v historii lidstva.

Výzkumníci analyzovali 66 jedinců z Karpatské kotliny, včetně osmi vůbec nejbohatších avarských hrobů, které kdy byly objeveny – v jednom z nich bylo např. 2,3 kg zlata.

Zjistilo se tak nakonec, že Avaři z oblasti dnešního Mongolska na Kavkaz urazili během několika let více než 5000 kilometrů a po dalších deseti letech se usadili v Karpatské kotlině. V historii lidstva jde o vůbec nejrychlejší doloženou migraci na takovou vzdálenost.

„Byli jasně geneticky spojeni s populacemi ze severovýchodní Asie, včetně jedince přímo z Rouranské říše. Dále pozorujeme, že avarské elity v 7. století měly někdy až 20-30 procent jiného genetického původu, pravděpodobně spojeného se severním Kavkazem a západoasijskou stepí, což by mohlo naznačovat pozdější migraci ze stepí po příchodu Avarů v 6. století,“ uvedl hlavní autor studie Guido Gnecchi-Ruscone.

Východoasijský původ lze nalézt hlavně u jedinců z předpokládaného centra Avarského kaganátu mezi řekami Dunaj a Tisa v dnešním středním Maďarsku.

„Mimo primární sídelní region však nalézáme vysokou genetickou variabilitu, a to zejména na jihomaďarské lokalitě Kölked. To naznačuje, že příchozí avarská skupina vládla různorodé populaci s pomocí heterogenní elity,“ vysvětlila archeogenetička a spoluautorka studie Zuzana Hofmanová.

Je podle ní zajímavé, že se mezi avarskou elitou východoasijský původ udržoval velmi dlouho, ač byli obklopeni populacemi lokálního původu. „To mluví buď pro kontinuální pohyb lidí přes celou euroasijskou step, nebo pro relativní genetickou izolovanost této skupiny, možná v důsledku kulturních zvyklostí,” poznamenala.

Vše zároveň podle vědců ukázalo na potenciál spolupráce mezi genetiky, archeology, historiky a antropology při výzkumu období stěhování národů. „Toto období formování mnoha evropských hranic, jak je známe nyní, bude předmětem dalších bádání. Víme pořád mnohem méně, než se obecně předpokládá,“ uzavřela Hofmanová.

Informace o výzkumu publikovalo dubnové číslo prestižního vědeckého časopisu Cell.