Článek
Vůbec nejsilnější marsotřesení o síle 4,7 magnitudy naměřil přistávací modul InSight 4. května 2022.
Předchozí nejsilnější seismickou událost zjistil jeho přístroj SEIS 25. srpna 2021: měla sílu 4,2 magnitudy a jejím epicentrem byl zřejmě obrovský systém kaňonů Valles Marineris.
Jenže 21. prosince 2022 přistávací modul InSight oficiálně skončil svou misi, takže po tomto datu již o dalších případných marsotřeseních nemáme žádné informace.
„Předpokládá se, že je konec.“ Sonda InSight poslala z Marsu poslední fotku a odmlčela se
Co bylo zdrojem nejsilnějšího marsotřesení ze 4. května 2022, označeného jako událost S1222a? Na nová zjištění vědců upozornily letos v říjnu např. weby Science Alert či Space.com.
„Kolosální tektonická aktivita“
Marsotřesení, které loni 4. května detekoval přistávací modul (lander) NASA InSight, bylo označeno kódem S1222a a dosáhlo magnitudy 4,7. Podle mezinárodního týmu vedeného planetárním fyzikem Benjaminem Fernandem z britské Oxfordské univerzity bylo marsotřesení výsledkem kolosální tektonické aktivity v marsovské kůře.
Další varianta, že by rekordní marsotřesení mohlo být způsobeno dopadem obřího meteoritu, se neprokázala.
To bylo dost nečekané, protože v kůře Marsu neexistují podobné, navzájem kolidující desky jako v kůře Země. Avšak další varianta, že by toto rekordní marsotřesení mohlo být způsobeno dopadem obřího meteoritu, se neprokázala. V té době totiž nebyl pozemskými sondami, operujícími v oblasti Marsu, žádný takový dopad pozorován. Nebyl nalezen žádný odpovídající nový impaktní kráter ani jiné stopy po výbuchu.
New paper alert! 📢🚀🪐
— Ben Fernando (@space_quakes) October 17, 2023
After a thorough search we conclude the largest marsquake @NASAInSight saw was tectonic, not an impact.
This was the first project to involve data from all Mars orbiters (@NASA, @esa, @CNSA_en, @isro, @uaespaceagency)! https://t.co/udC6MyG2c1 (1) pic.twitter.com/PaN7zsoHxy
Vlastně poprvé došlo tehdy ke koordinaci všech automatických misí působících na oběžné dráze Marsu, vč. satelitů provozovaných Evropskou kosmickou agenturou (ESA), Čínskou národní kosmickou agenturou, Indickou organizací pro výzkum vesmíru (ISRO) a vesmírnou agenturou Spojených arabských emirátů. Všechny zúčastněné vědecké týmy hledaly čerstvou impaktní „jizvu“ na povrchu Marsu, dostatečně velkou na to, aby mohla být zdrojem události S1222a. Pátrání ale nic takového nenalezlo.
Zbyla jen možnost, že šlo o obrovské uvolnění dlouhodobě nashromážděného napětí v kůře Marsu, tedy vlastně také o jistý druh tektonického pohybu. To naznačuje, že Mars je pravděpodobně mnohem seismicky aktivnější, než jsme si dříve mysleli.
Život na Marsu mohou pomoci odhalit anomálie gravitačního pole, tvrdí čeští vědci
Sonda InSight za více než 3,5 roku své aktivní činnosti zaznamenala celkem 1319 otřesů. Některé z nich byly jistě způsobeny dopadem meteoritů na povrch Marsu. Další otřesy byly zřejmě spojeny s magmatickou aktivitou uvnitř rudé planety.
„Stále plně nerozumíme tomu, proč v některých částech povrchu planety panuje (uvnitř geologických struktur) vyšší napětí než v jiných regionech, ale podobná seismická data nám tyto jevy pomáhají lépe zkoumat,“ poznamenal Fernando.
„Jednoho dne nám tyto informace mohou pomoci vytipovat místa, která budou pro lidi na Marsu bezpečná a kterým bychom se měli raději naopak vyhnout,“ dodal.
Výzkum byl 17. října 2023 publikován v odborném časopise Geophysical Research Letters.
Co víme o zemětřeseních na Marsu?
Zemětřesení na Marsu (marsotřesení) jsou způsobena dvěma hlavními vnitřními faktory. Prvním z nich je napětí způsobené roztahováním nebo smršťováním segmentů povrchu planety, a to v důsledku aktuálních výkyvů teploty. Druhým faktorem jsou geologické pohyby, zejména na zlomových liniích, kde dochází k uvolňování delší dobu akumulovaného napětí, a tedy i ke vzniku příslušných seismických vln, otřesů. Kůra Marsu tedy není tak tuhá a nehybná, jak jsme si dříve mysleli. Vnější příčinou vzniku některých marsotřesení jsou dopady meteoritů a asteroidů na povrch.
Zemětřesení na Marsu jsou v průměru relativně slabší než na Zemi. Jejich magnituda je obvykle nižší než 4, což by na naší planetě nemělo vážnější následky. To je způsobeno tím, že Mars je celkově geologicky méně aktivní než Země. Neexistuje zde tektonický pohyb litosférických desek jako na Zemi, avšak přesto dochází k jistým pohybům kůry, která plave na kapalném vnějším jádře Marsu. Studium marsotřesení je proto velmi důležité pro pochopení vnitřní stavby a dynamiky Marsu. A také pro plánování budoucích lidských výprav na rudou planetu.
I přesto, že zemětřesení na Marsu nejsou tak dramatická jako jejich protějšky na Zemi, představují fascinující oblast výzkumu. Studium těchto jevů pomáhá rozšiřovat naše znalosti o geologii nejen Marsu, ale i jiných těles ve Sluneční soustavě. Od dubna 2019 do prosince 2022 jsme mohli přímo měřit seismické vlny na Marsu díky americké sondě InSight, která přistála na marsovském povrchu a provozovala zde detašovaný seismometr SEIS (Seismic Experiment for Interior Structure; vytvořila jej francouzská vesmírná agentura CNES).
Několik nepotvrzených seismických událostí naměřily však již v roce 1976 sondy Viking, vybavené méně spolehlivými seismometry připevněnými k sondám.
Marsotřesení odhalilo, proč je rudá planeta pro život tak nehostinná
