Článek
„Jsme první na světě, kteří použijí polymerní materiál k výrobě bezpečnostních senzorů opotřebení do konstrukce letadla, v tomto případě modelového křídla. Zkoumáme, zda by systém našich senzorů mohl fungovat. Cílem je monitorovat celou funkci křídla, ale to jsme ještě daleko,“ řekl Právu Miroslav Mrlík, řešitel projektu a vědec Centra polymerních systémů při zlínské Univerzitě T. Bati.
Senzory opotřebení zaznamenávají u letadlových konstrukcí vibrace určitých částí letadla. A vyhodnocují, zda fungují tak, jak mají
Bezpečnostní senzory z polymerních směsí a s přidáním minimálního množství keramiky mají být podle zlínských vědců na rozdíl od běžně používaných senzorů z keramiky lehčí a cenově mnohem levnější.
Zatímco jeden malý keramický senzor o velikosti jeden krát jeden centimetr stojí přes čtyři tisíce korun, senzor z polymerní fólie o mnohem větší snímací ploše vyjde na sto padesát korun.
Největší krize před leteckým průmyslem teprve leží, tvrdí ředitel Air France pro ČR
Zlínští vědci věří, že jsou blízko od realizace, byť hlavní testy ve Zlíně vyvinutých polymerních senzorů jsou chystané na jaro 2024.
„Měly by dopadnout dobře. Se sadou výsledků pak naši týmoví kolegové z univerzity ve velšském Cardiffu seznámí výrobce letadel a letadlových systémů Airbus. Společně budou jednat o tom, jak by se daly nové druhy senzorů v leteckém průmyslu efektivně využít,“ podotkl Mrlík.
Zlínští vědci Miroslav Mrlík (vlevo) a Tomáš Sedláček u zařízení, které přeměňuje speciální polymerní směs do tvaru fólie. Ta by mohla v letectví nahradit současné keramické bezpečnostní senzory
Pokud testy dopadnou dobře, dala by se speciálně vyvinutá senzorová fólie z polymerů použít na jakoukoliv součást letadla. Kromě křídel také například na podvozkové klapky, ale i na konstrukci motoru a jeho turbíny, tedy části, které jsou ovlivněny během letu vibracemi nejvíce.
„Senzory opotřebení zaznamenávají u letadlových konstrukcí vibrace určitých částí letadla. A vyhodnocují, zda fungují tak, jak mají,“ doplnil Mrlík.
V Praze otevřeli nové centrum pro vývoj a testování kosmické a letecké techniky
Nápad s nahrazením keramických senzorů opotřebení materiálu polymerními vznikl už před několika lety. „Věděli jsme, že tento typ polymerů je schopný díky deformacím materiálu vytvářet elektrický náboj. Nicméně teprve v rámci evropského projektu Odin, který je zaměřený na design a vylepšení kontroly bezpečnostních systémů využívaných v leteckém průmyslu, jsme se zaměřili právě na využití u letadel,“ vysvětlil Mrlík.
Nejdůležitější testy přijdou na jaře
Elektrický náboj umějí podle zlínských vědců nejen keramické, ale i polymerní senzory převést do formy signálu, jenž po datovém zpracování do počítače poskytne konkrétní informaci.
Zlínští vědci se zaměřili na výzkum nového materiálu určeného k výrobě bezpečnostních senzorů opotřebení konstrukčních dílů letadel
„Pokud se vibrace změní, například důsledkem změny vlastností konstrukčního materiálu, změní se také získávaný signál a jeho specifická informace s dostatečným časovým předstihem, než je konstrukční materiál reálně poškozen,“ popsal garant výzkumné skupiny Tomáš Sedláček.
Nyní už zlínským vědcům chybí jediné: připravit k testování dostatečné množství polymerních materiálů k vytvoření senzorů. „Jakmile je získáme, převezeme je našim kolegům do Cardiffu. A tamní vědecký tým začne s testováním,“ podotkl Mrlík.
Senzory opotřebení konstrukčních dílů letadel podle odborníků nemusejí být keramické, ale mohou být vytvořeny z levnější a lehčí chemické polymerní směsi
V leteckém průmyslu se bezpečnostní senzory opotřebení v dnešní době využívají v hojné míře. Jsou většinou na bázi keramických materiálů, jejichž hustota je poměrně vysoká, a proto jsou poměrně těžké a mechanicky křehké.
Zlínská univerzita povede vývoj baterií nové generace
