Vědci závodí s časem, vakcína proti koronaviru však může být hotová až po epidemii

Vývoj vakcíny platí Koalice pro inovace epidemické připravenosti (CEPI), která vznikla během vražedné epidemie eboly v Západní Africe a financují ji společně vlády a filantropové.

V laboratoři firmy Inovio Pharmaceuticals v San Diegu vyvíjejí syntetickou DNA vakcínu INO-4800 za použití relativně nové technologie. „Naše medicinální DNA vakcíny jsou nové v tom, že využívají sekvence DNA z viru k zacílení na určité části patogenu, o nichž jsme přesvědčeni, že na ně tělo zareaguje nejsilněji,“ uvedla viceprezidentka firmy Kate Brodericková. „Pak využijeme vlastní buňky pacienta, aby se staly továrnou na vakcínu, posílíme mechanismus vlastní přirozené odpovědi těla,“ dodala.

Inovio dostalo od CEPI na vývoj této vakcíny grant ve výši devíti milionů dolarů. „Těchto devět milionů nám umožní posunout výzkum a vývoj do fáze klinických testů a umožní nám to pomoci pacientům v oblasti epidemie,” uvedla společnost. Firma, která už dostala 56 milionů na vývoj vakcín proti příbuzné nemoci MERS a proti horečce Lassa a vyvinula i vakcínu proti viru zika, začala spolupracovat s biotechnologickou společností v Pekingu, které pomůže s testy na lidech. První by mohly proběhnout už v létě.

Inovio dodalo, že pokud by byly první testy na lidech úspěšné, následovaly by „na konci roku“ větší testy nejlépe v místě epidemie v Číně.

Vývoj vakcín koordinuje WHO. Ana Maria Henao-Restrepová z jejího nouzového zdravotního programu uvedla, že už je hotová metodika rozhodnutí, které vakcíny se budou testovat jako první: „Experti zváží několik kritérii včetně přijatelného bezpečnostního procesu, adekvátní imunitní reakce a dostupnosti dostačujících dodávek balení vakcín.“

CEPI podpořilo ještě další dvě laboratoře vyvíjející vakcínu proti novému viru. Univerzita v Queenslandu pracuje na vakcíně pomocí technologie molekulárních clampů, jež se zaměřují na proteiny obalených virů (mezi ně patří i koronaviry), které používají k navázání se na napadené buňky. Tyto vakcíny se snadno vyrábějí a jsou teplotně stabilní. Firma technologii použila při vývoji vakcín proti chřipce a ebole.

Třetí společností je Moderna z Massachusetts, která na vývoji spolupracuje s americkým Národním institutem pro alergie a infekční nemoci.

Vakcínu se snaží vyvinout v kanadské laboratoři VIDO-InterVac při univerzitě v Saskatchewanu, která se podílela na vývoji vakcíny proti SARS a proti koronaviru, který zabil v USA 10 milionů prasat. Vedoucí výzkumu Darryl Falzarano uvedl pro kanadskou stanici CBC, že žádá přímo o vzorky viru, které by vývoj urychlily, protože syntetizování viru na základě sekvence DNA by mohlo trvat týdny. První vzorek vakcíny, který by se testoval na fretkách, by chtěl mít do šesti až osmi týdnů.

Broderiková zdůraznila, že vývoj vakcíny je rychlý, protože Čína rychle popsala genom nového koronaviru: „Jakmile Čína poskytla sekvenci DNA viru, byli jsme schopni ji dát do naší laboratorní počítačové technologie a navrhnout za tři hodiny vakcínu.“

Vakcína přesto může být zcela připravena až poté, co současná epidemie skončí. Epidemie příbuzné nemoci SARS trvala devět měsíců a další už nepřišla, naopak nákaza dalším koronavirem MERS se opakovaně vracívá každé jaro. A epidemie eboly v západní Africe, která si vyžádala přes 11 000 obětí, trvala dva a půl roku.