Článek
Atlas mapuje místa a objekty v Liberci a jejich názvy, které jim přiřkli samotní obyvatelé města. Zájem o atlas Živých jmen oba vědce překvapil.
„Bez zapojení veřejnosti by nemohl vzniknout. Už v letech 2019 a 2020 přispělo svými postřehy více než 1500 respondentů. Zájem jsme tedy tušili, ale že 500 kusů prvního vydání zmizí během půl roku, jsme nečekali. A to je taky hlavní důvod, proč jsme se rozhodli pro dotisk. Tentokrát je to tři sta kusů,“ řekl Václav Lábus, odborník na pomístní jména z katedry českého jazyka a literatury fakulty pedagogické TUL.
Ve druhém vydání najdou lidé řadu bonusů, které to první rozšiřují.
„Vychytali jsme některé drobné nedostatky prvního vydání a přidali jsme kratší kapitolu o vztahu živých jmen k oficiálním pomístním jménům. Čtenáři se tak mimo jiné dovědí něco o rozporu typu Vesecký rybník versus Tajch. Mapovou část jsme doplnili o další autentické poznámky respondentů,“ popsal geoinformatik Daniel Vrbík. Podotkl, že už další rozšíření tištěného vydání nechystají.
Daniel Vrbík (vlevo) a Václav Lábus a jejich atlas Živých jmen Liberce
Vzniku atlasu předcházel tříletý výzkum, kdy sbírali poznatky od lidí a šli i po vlastní badatelské ose. Ke každému místu průměrně sebrali až 196 příspěvků a komentářů.
Zájemci v atlasu najdou kromě unikátního souboru map také komentář k historickým souvislostem k místům, podle kterých se Liberečané ve svém městě orientují. Součástí atlasu je i bohatý fotografický a obrazový materiál. Autoři přidali také autentické komentáře přispěvatelů.
„Liberec je jediné město, které má online mapu lidového názvosloví a také tištěný atlas k tomuto tématu. A i ve světě je to velmi ojedinělá záležitost,“ poznamenal Vrbík.
Projekt Živá jména je stále na webu přístupný a i nadále do něj mohou zájemci přidávat další a další názvy.
