Článek
Geomorfologům z Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity (PřF OU) se podařilo zmapovat 252 let dlouhý historický vývoj v oblasti Kněhyně. Ze dřeva původních smrků, terénu, meteorologických dat i záznamů vyčetli, jak se hora Kněhyně proměňovala v čase a jaké faktory se do její současné podoby promítly. Studie, jejíž závěry mohou pomoci přesněji určit budoucí rizika sesuvů půdy, byla publikována v časopise Catena.
Třetí nejvyšší vrchol Moravskoslezských Beskyd byl zvolen záměrně pro své původní smrkové porosty.
„Ty nám dávají možnost v jejich dřevě hledat ‚stopy‘ daleké minulosti. Kromě 228 letokruhových řad jsme navíc pracovali také s unikátními meteodaty, která jsou založena na údajích z okolních meteostanic a zároveň s rekonstruovanými daty a historickými záznamy z oblasti Kněhyně,“ okomentoval výzkum profesor z katedry fyzické geografie a geoekologie PřF OU Karel Šilhán, který dokáže z letokruhů vyčíst riziko sesuvů.
Rychlé tání ledu či srážkové extrémy
Podle vědců je výzkum nejdelší chronologickou studií masových pohybů půdy ve střední Evropě. Právě co nejpřesnější informace o sesuvných událostech jsou důležité pro určení vztahu se spouštějícími faktory, které jsou často spojované s výskytem extrémních hydrometeorologických jevů - tedy v dnešní době velmi aktuální globální klimatickou změnou.
„Náš výzkum umožnil odhalit dlouhodobé změny v aktivitě svahových pohybů řízených meteorologickými faktory. Zjištěné vazby mohou pomoci s nástinem budoucího vývoje území, což je zejména v období probíhajících globálních klimatických změn jedno z klíčových témat pro hodnocení přírodních hazardů,“ vysvětlil Šilhán.
Závěry studie mohou v budoucnu pomoci třeba s přesnějším určením rizika sesuvů v příslušné oblasti
Ve studii je mj. popsáno, že povrchové změny na Kněhyni se v minulosti odehrávaly v dobách, kdy po dvou až třech letech nadprůměrných srážek následovalo období s krátkodobými několikadenními srážkovými extrémy.
Vliv na proměnu oblasti pak v návaznosti na srážky mělo i rychlé tání velkého množství sněhu v jarních měsících.
Geomorfologové PřF OU se spojili i s klimatology, konkrétně s profesorem Rudolfem Brázdilem z Geografického ústavu Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně a s doktorem Pavlem Zahradníčkem z Českého hydrometeorologického ústavu v Brně.
Přístup odborníků k výzkumu byl podle Šilhána unikátní zejména v tom, že se jim podařilo sestavit dosud nejdelší řadu sesuvných pohybů ve střední Evropě s pomocí kombinace dvou odlišných typů signálů z letokruhů stromů.
„První typ byl založený na změnách tlouštěk letokruhů a druhý na anatomických změnách buněk v letokruzích,“ objasnil pro Novinky.
„Výjimečné je dosud světově nejdelší proložení letokruhových a meteorologických dat, které umožnilo objektivnější náhled na vztah mezi svahovými pohyby a jejich spouštěcími faktory,“ prohlásil dále Šilhán.
Fotografie smrků pořízená prof. Karlem Šilhánem
Jeho tým počítá s využitím metody i při pokračujícím výzkumu v Českém středohoří, kde tentokrát budou využity tamní staré buky.
