Vědci z Masarykovy univerzity zkoumají geny G. J. Mendela. Odhalili jeho mozkovou kapacitu

Mezi odborníky z Masarykovy univerzity (MU), augustiniánského opatství a dalších organizací se zrodila myšlenka dozvědět se nové informace o světoznámém přírodovědci, a to prostřednictvím archeologického výzkumu hrobky augustiniánů na Ústředním hřbitově v Brně a navazujících antropologických a genetických analýz získaných nálezů.

„Mendel byl naprosto výjimečnou a multižánrovou osobností, která předběhla svou dobu. Také proto jsme dali souhlas k exhumaci a k vědeckým výzkumům, aby jeho odkaz zůstal i nadále živý a veřejnosti známý. Česká republika, lidstvo, ale hlavně sám Mendel si to jednoznačně zaslouží. Zvlášť když se za svého života vědeckého uznání nedočkal,“ uvedl P. Paul Graham z řádu sv. Augustina.

„Je mi nesmírnou ctí být u tak unikátního projektu, který realizuje paní prorektorka Šárka Pospíšilová se svým týmem. Jeho výsledky jsou nejlepším důkazem, že naše univerzita provádí výzkumy na té nejvyšší úrovni,“ poznamenal k tomu rektor Masarykovy univerzity Martin Bareš.

Na výzkumech spojených s Gregorem Johannem Mendelem se podílejí téměř dvě desítky vědců. Zapojeni jsou např. odborníci z Filozofické, Přírodovědecké a Lékařské fakulty MU i vědci ze Středoevropského technologického institutu CEITEC.

„Vzhledem k náročnosti celého projektu se bude veřejnost dozvídat výsledky bádání postupně i v průběhu příštího roku, kdy v červenci vyvrcholí oslavy 200. výročí narození G. J. Mendela,“ doplnila vedoucí výzkumu genetička Šárka Pospíšilová.

Třídenní slavnost začne příští rok 20. července, sjedou se na ni do Brna vědecké špičky z celého světa, včetně nositelů Nobelovy ceny.

Práce na archeologickém výzkumu augustiniánské hrobky probíhaly v červnu a trvaly zhruba dva týdny. Rakev, ve které byly následnými analýzami identifikovány ostatky samotného G. J. Mendela, zasahovala pod základy hrobky, tudíž se archeologové dostali při práci až do hloubky 2,5 metru.

„V průběhu vykopávek se ukázalo, že hrobka je půdorysně mírně posunutá. Museli jsme proto vymýšlet technické postupy, aby se nám podařilo vyjmout cínovou rakev vcelku a nepoškodila se,“ popsal ředitel a hlavní archeolog z ústavu Archaia Brno Marek Peška.

V rakvi se našly kromě kostry také boty, oděv, vzácné kříže, ale třeba i noviny z října r. 1883. Antropologická měření také odhalila výšku Mendelovy postavy (zhruba 167 cm) nebo velikost bot. K získání nových poznatků jsou využívány i další vědní obory.

„Například pomocí biometrických údajů lebky vytvoříme takzvanou superprojekci, což znamená, že tvar Mendelova obličeje srovnáme s dostupnými obrazy a fotografiemi,“ přiblížila dále bádání Eva Drozdová z laboratoře biologické a molekulární antropologie na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity.

Podle ní měl navíc větší mozek, než jaký je průměrný mozek dnešního muže.

V rámci genetického výzkumu se vzorky DNA získané z ostatků nalezených v hrobce porovnávaly s DNA získanou z biologického materiálu, který vědci objevili při výzkumech v opatství.

„V ochranných overalech jsme zde zkoumali předměty, které Mendel používal. S kolegy jsme procházeli knihy, kde jsme stránku po stránce hledali kupříkladu vlasy a vousy,“ vysvětlila Dana Fialová z Oddělení genetiky a molekulární biologie MU.

Že se skutečně podařilo nalézt ostatky G. J. Mendela, se potvrdilo v laboratořích CEITEC, kde sekvenace DNA probíhala. „U vzorku mitochondriální DNA získané z Mendelovy knihy Astronomie byla prokázána plná shoda se vzorky odebranými z Mendelových ostatků, což považujeme za jednoznačné potvrzení identity odebrané DNA,“ konstatoval Filip Pardy, odborný pracovník Genomické laboratoře tamního Centra molekulární medicíny.

Zda se však podaří zrekonstruovat celý genom otce genetiky, to podle něj ukážou až další genomické a bioinformatické analýzy.

Genetici se při analýze Mendelovy DNA zaměřují na analýzu jeho původu na základě mitochondriální DNA a podle chromozomu Y.

„Bude nás také zajímat, zda sám Mendel neměl ve své DNA některou z variant genů, o nichž dnes víme, že způsobují dědičná onemocnění, která se dědí podle pravidel, jež právě Mendel objevil. Jinými slovy, zda netrpěl predispozicí ke geneticky podmíněné nemoci,“ uzavřel Michael Doubek z Ústavu lékařské genetiky a genomiky Lékařské fakulty MU a CEITEC.