Článek
„Rýžové slupky, z nichž se nanočástice látky získávají, jsou největším celosvětovým zemědělským odpadem – jeho produkce dosahuje každoročně řádově stovek milionů tun,” uvedla spoluautorka patentu, proděkanka strojní fakulty Dora Kroisová.
Slupky se podle ní obvykle likvidují vyhazováním do řek nebo ještě hůře spalováním, které je problematické, protože při něm vznikají nežádoucí zplodiny.
Pomoc i pro lidský organismus
Patentovaná technologie umožní odpad zužitkovat a získat z něj surovinu, která najde nespočet využití v průmyslu, je ale podle Kroisové též velmi cenná pro lidský organismus. Pokud je v přírodní podobě, velmi dobře se vstřebává.
„Křemík má pozitivní vliv zejména na stav kostí, cév, vlasů a nehtů. S oxidem křemičitým se běžně setkáváme v potravinách pod označením E 551 nebo v kosmetice. Je to však jeho syntetická forma, kterou tělo neumí vstřebat tak snadno,” vysvětlila výhody přírodního oxidu křemičitého Kroisová.
V mikrovlnném reaktoru
Technologie vyvinutá libereckými vědci umí oxid křemičitý získat jednoduchým rozkladem rýžových slupek v mikrovlnném reaktoru, který je podobný mikrovlnné troubě, za přítomnosti anorganických kyselin.
Výsledkem jsou částice oxidu křemičitého, které jsou analogické komerčním produktům. Technologie je také energeticky méně náročná, ve srovnání s komerční výrobou potřebuje teploty o 1300 stupňů Celsia nižší. Na vývoji se podíleli i vědci z Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace TUL.
Patent na získání oxidu křemičitého z rýžových slupek není ale jediným, který vědci z liberecké univerzity mají, k neznámějším patentům patří třeba výroba nanovláken. Podle studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) se TUL umístila na pátém místě mezi českými organizacemi s nejcitovanějšími patenty a mezi univerzitami je na prvním místě.
„Je to pro nás obrovský úspěch, studie dokazuje, že jako vzdělávací instituce dokážeme držet krok s takovými komerčními giganty, jako je Škoda Auto nebo Zentiva,” dodal prorektor školy pro vědu a výzkum Pavel Mokrý.
Nový obor a praxe pro studenty
Liberecká univerzita navíc začala nabízet nový tříletý bakalářský obor Mechatronika. Na rozdíl od jiných bakalářských studijních programů na Fakultě mechatroniky, informatiky a mezioborových studií čeká studenty vedle běžné výuky i praxe v průmyslových podnicích.
Historická budova Technické univerzity Liberec
Studentům má umožnit lepší orientaci v podmínkách praxe a zvýšit jejich schopnosti řešit konkrétní praktické problémy. Fakulta už delší dobu nabízí obor Mechatronika na magisterském stupni, bakalářský ale neměla.
