Článek
Jak informuje agentura DPA, výzkum mohl odhalit nejen způsob, jakým se lidé v době mezi lety 500 před naším letopočtem a 1700 našeho letopočtu v severní Evropě a na Blízkém východě stravovali, ale také to, jaká domácí zvířata chovali.
Přenášení parazitů z člověka na člověka
Takzvaným sekvenováním DNA je podle studie možné získat mnohem lepší výsledky než zkoumáním pomocí mikroskopů, které se dosud používalo. Söeův tým zkoumal staré latríny v Bahrajnu, Jordánsku, Dánsku, Nizozemsku a Litvě. V nich našli vědci vajíčka mnoha parazitů, včetně škrkavky dětské a tenkohlavce lidského, kteří – jak už jména napovídají – parazitují na člověku.
Někteří z identifikovaných parazitů se přenášejí z člověka na člověka, jiní přes zvířecího mezihostitele, například prase nebo rybu.
Ze studia těchto cizopasníků vyplynulo mimo jiné to, že na jídelníčku lidí v severní Evropě byly kdysi ryby a vepřové maso, které byly prakticky ještě syrové. Analýza vajíček rovněž odhalila, že dávní obyvatelé severní Evropy chovali jako domácí zvířata ovce, koně, psy a prasata.
V Dánsku lovili plejtváky a jedli zelí
Kromě vajíček parazitů zkoumali vědci také rostlinnou a živočišnou DNA nalezenou ve zbytcích exkrementů na místě starých latrín. I to přineslo informace o tom, jak lidé kdysi lovili a jak se stravovali.
V Dánsku například podle studie v letech 1000 až 1400 lovili především plejtváky myšoky (známí i jako plejtváci tmaví), srny a zajíce. Navíc jedli hodně zelí a pohanky, ale také ječmen, hrách a další luštěniny, jahody, švestky, hrušky, rebarboru a lesní plody.
Podobnou studii provedli také britští vědci, kteří zkoumali parazity ve zbytcích stolice starých tisíce let. Zjišťovali, jakými chorobami trpěli staří Řekové. [celá zpráva]
