Vědci z ČZU přišli s metodou na odstranění škodlivin z čistírenských kalů sloužících jako hnojivo

Minulý týden o tom informovala Fakulta životního prostředí České zemědělské univerzity (ČZU) v Praze v tiskové zprávě.

Výzkumný tým Martiny Vítkové a Michaela Komárka se zaměřil na sledování koncentrací zmiňovaných látek v kalech, půdě a plodinách. Porovnávali účinnost pyrolýzy a kompostování při odstraňování těchto látek. Zjistili, že pyrolýza odstraní 99,9 procenta znečišťujících látek, zatímco kompostování jen 65 procent.

Výzkum ale zdůrazňuje důležitost pH půdy, protože v kyselých a zásaditých půdách se mohou rizikové kovy nadále uvolňovat. (pH neboli vodíkový exponent je číslo, kterým se v chemii vyjadřuje, zda vodný roztok reaguje kysele či naopak zásaditě, tj. alkalicky - pozn. red.)

Zkoumání také ukázalo, že zbytky některých léčiv a antibakteriálních látek zůstávají v půdě i rok po aplikaci kalu. V pěstované pšenici se našla i další léčiva, byť podle výzkumníků v neškodných koncentracích. Přesto mohou mít upravené kaly pozitivní vliv na půdní mikroorganismy.

Česká republika má, stejně jako ostatní státy EU, limity pro kovy a další nebezpečné látky v čistírenských kalech. Tyto limity ale nezohledňují, jak snadno se mohou látky z kalů uvolňovat do půdy, což je podle odborníků klíčové pro posouzení jejich rizikovosti.

Vědci doporučují pyrolýzu jako nejúčinnější metodu úpravy kalů, i když je dražší a méně dostupná. Výběr technologie by měl záviset na složení kalů a potřebách konkrétní oblasti. Výsledky výzkumu by podle nich mohly pomoci provozovatelům čistíren a kompostáren, investorům i státním úřadům při rozhodování o nakládání s kaly a úpravě legislativy.

Výzkum je financován Národní agenturou pro zemědělský výzkum (NAZV).