Článek
Realizace projektu má trvat 46 měsíců a práci vědců finančně podpořilo částkou téměř 7,5 milionu korun ministerstvo školství.
Výzkumný projekt podle hlavního řešitele Jozefa Šamaje z katedry biotechnologií Přírodovědecké fakulty UP reaguje na poptávku zemědělců po cíleném zvyšování tolerance důležitých plodin vůči chladu, suchu a zasolení půdy v České republice a Spojených státech.
„Udržitelná produkce zemědělských plodin vyžaduje vývoj nových genotypů, které budou přinášet kvalitní a stabilní výnos s vysokou produkcí biomasy, přičemž zároveň odolají měnícím se klimatickým podmínkám,“ uvedl Šamaj.
Loni klesly pouze ceny zemědělských výrobců
Vojtěška je jednou z nejvýznamnějších luštěnin na světě, zemědělci ji pěstují na více než 34 milionech hektarů. Zabraňuje erozi půdy, zlepšuje její úrodnost i strukturu a pomáhá snižovat kontaminaci povrchových a podzemních vod. Zároveň poskytuje píci i vysoce kvalitní proteiny a výživové doplňky pro lidskou výživu, jelikož obsahuje cenné antioxidanty, minerály, enzymy a vitamíny.
Vojtěška navíc díky symbióze s půdními bakteriemi rodu Sinorhizobium dokáže absorbovat velké množství atmosférického dusíku. Půdu tak obohacuje o tento důležitý chemický prvek, což snižuje množství použitých průmyslových hnojiv nepříznivě zatěžujících ekosystém.
Měnící se klima působí negativně
Měnící se klimatické podmínky, sucho, rostoucí množství soli v půdě a nízké teploty ale mohou výhodné vlastnosti vojtěšky výrazně omezit. Odborníci odhadují, že až 20 procent zavlažovaných půd je postiženo zasolením a nadměrné vysušování se týká více než 30 procent orné půdy.
Letní vlny veder v kombinaci se suchem závažně poškozují zemědělské plodiny včetně vojtěšky. Pro její přezimování je rozhodující její odolnost vůči chladu, protože podzimní a jarní mrazy nejvíce limitují výnos zelené hmoty.
Rok 2024 byl celosvětově nejteplejším v historii měření
Vědci se proto rozhodli, že pomocí genetického inženýrství odolnost vojtěšky zvýší. „Pomocí genetického inženýrství budeme moci zvýšit odolnost vojtěšky vůči chladu, suchu a zasolení půdy,“ konstatoval Šamaj.
Vědci při práci využijí mimo jiné moderní technologie modifikace genů, a to například pomocí techniky CRISPR/Cas9. Ta umožňuje s nebývalou snadností a přesností zasahovat do genomů všech živých organismů. Existující geny mohou být deaktivovány a místo nich lze na stejnou pozici vložit geny nové. Hovoří se o takzvané editaci genomu.
„V USA není problém s uplatněním CRISPR/Cas9 technologie u zemědělských plodin, což představuje další přidanou hodnotu. Je to i důvod, proč náš projekt kvůli zkostnatělé legislativě EU řešíme právě ve spolupráci s partnerem v USA,“ dodal Šamaj.
Česko má prvního vědce ve vedení Evropské asociace pro výzkum a šlechtění rostlin
