Článek
Uměle vytvořená vlákna se po vdechnutí dostávají hluboko do plicních sklípků, kde se zapíchnou a nějakou dobu tam zůstávají.
Škodlivost tohoto procesu je objasněná, ale stále je tu podle vedoucího výzkumného projektu Františka Lízala prostor pro výzkum.
V Akademii věd vyvinuli nový typ přístroje na podporu dýchání. Pomůže i lidem s covid-19
„Motivací našeho výzkumu je zjistit přesné chování vláken. Snažíme se zpřesnit předpověď toho, kam se vlákno dostane a kde se v plicích usadí,“ vysvětlil Lízal.
Vědecký pracovník Milan Malý při analýze pohybu natočeného speciální vysokorychlostní kamerou.
Předpovězení dráhy inhalovaného vlákna je složitější než u kulových částic. „Ačkoli si mnoho lidí představuje putování vlákna jako let šipky, až polovina zanalyzovaných vláken letí plícemi kolmo,“ uvedl další člen týmu Milan Malý.
„Počítačové simulace mají toto vypočítat, a tak potřebujeme model pro vizualizaci tratě jejich putování,“ doplnil Lízal.
Mechanicky nejdokonalejší model plic
Tým k bádání využívá vlastní model plic, který je podle Ivety Zieglové z oddělení vnějších vztahů a marketingu Fakulty strojního inženýrství VUT z mechanického hlediska nejdokonalejší na světě a umí simulovat i dýchání astmatika.
Vědecký pracovník Miloslav Bělka (vlevo) a vedoucí výzkumu František Lízal u zjednodušeného modelu plic.
Model plic vědci sestavili před čtyřmi lety, postupně jej vylepšili o přidání umělé nosní dutiny. Mohou tak sledovat, jak se liší místa dopadu vláken v závislosti na dýchání ústy nebo nosem.
Po dostatečném zpřesnění těchto počítačových modelů mohou výsledky pomoci dalším výzkumům v medicíně či farmacii.
Miloslav Bělka u generátoru vláken.
„Pokud bychom byli schopni vytvořit přirozeně se rozkládající vlákna a přesně je do plic zacílit, mohla by vlákna být zároveň nosiči nanočástic s léčivy. Účinné látky by tak mohly působit delší dobu, než je tomu u běžných léčiv,“ řekl Lízal.
Uzdravení pacienti mohou mít poškozené plíce, je to časovaná bomba, tvrdí lékař
