Článek
Odborníci z Ceitec MU se domnívají, že prožitý stres mohl zanechat stopy v podobě změn ve strukturách mozku, chronického stresu či dokonce změn na úrovni chromozomů.
Možný sociální přenos
„U tří generací lidí sledujeme pomocí dotazníků hladinu stresu, případně projev opačný, tedy takzvaný posttraumatický růst. Pokud je to možné, pořizujeme snímky mozku za pomoci magnetické rezonance a hledáme případné změny na epigenetické úrovni, tedy na úrovni modifikace genetického materiálu,“ přiblížil podstatu výzkumu jeho vedoucí Ivan Rektor.
Dodal, že ve spolupráci s Mendelovým centrem Ceitecu se snaží objasnit, zda podkladem ovlivnění dalších generací je epigenetický (cesta přenosu dědičné informace), anebo naopak sociální přenos.
Kromě snímkování mozku lidé podstupují psychologické vyšetření, odběr vzorků krve pro zjištění hladiny stresových hormonů kortizolu a prolaktinu a stěry z úst pro genetický výzkum.
Spolupráce s Židovskou obcí
Ve spolupráci s Židovskou obcí Brno už vědci oslovili přeživší z Brněnska. „Vzhledem k jejímu vysokému věku se soustředíme především na první generaci. Zatím se nám podařilo vyšetřit sedmnáct přeživších a také třináct lidí, kteří jim odpovídají věkem, pohlavím a vzděláním, ale nepatřili mezi systematicky likvidované skupiny obyvatel. Celkem jsme již vyšetřili sto osob,“ uvedl Rektor.
Nyní jednají s Židovskou obcí v Praze a tamními zdravotnickými zařízeními, aby mohli další zájemce vyšetřit v hlavním městě.
Snahou odborníků je najít co nejvíce přeživších a jejich potomků z druhé a třetí generace, a tomu odpovídající počet lidí do takzvaně kontrolního vzorku.
Řešení aktuálních problémů
„Přestože prvotní výsledky ukazují, že bychom některé biologické ukazatele přenosu stresu najít mohli, potřebujeme co nejvíce respondentů. Jde totiž o velmi různorodou skupinu lidí, kteří zažili holocaust v různých podobách, od věznění v koncentračním táboře přes skrývání až po aktivní odboj,“ vysvětlil Rektor.
Věří, že výsledky výzkumu pomohou i v budoucnu: „Řešíme vlastně aktuální problém, protože to, co zjistíme, se bude dát aplikovat například na oběti války v Sýrii či jiného konfliktu a jejich potomky.“
K projektu, který finančně podpořil také Nadační fond obětem holocaustu, se přidali i vědci z Filozofické fakulty MU, kteří se chtějí zabývat historií tří generací přeživších a zjistit, jakými traumaty lidé prošli a jaké měli strategie přežití.
Zájemci o zařazení do studie se mohou hlásit na e-mail monika.fnaskova@ceitec.muni.cz, případně telefonicky na čísle 549 497 774.
