Článek
Nekovovým výztužím patří podle děkana Fakulty stavební VUT Petra Štěpánka budoucnost. "Pořizovací cena je vyšší než u klasické betonářské výztuže. Ale díky svým vlastnostem jsou odolnější a přinášejí i další výhody a úspory. Díky životnosti je použití nekovové výztuže ve výsledku levnější," uvedl Štěpánek.
Původně kosmické technologie uhlíkových vláken začaly do stavařiny silněji pronikat po teroristických útocích na New York v roce 2001. Sedm z deseti nejvyšších staveb, které od té doby vznikly, používá beton zpevněný novými metodami, podotkl Štěpánek. Je odolnější vůči požáru a jednorázovému zatížení výbuchem.
Vědci doufají ve vlastní patenty
V praxi se už osvědčily uhlíkové lamely z VUT, které se kvůli zpevnění lepí na poškozené konstrukce. Dříve se vozily jen z ciziny a byly příliš drahé. "Nyní jsme na srovnatelné technické úrovni s nižšími náklady," řekl Štěpánek. "Cenově jsme asi na 50 až 60 procentech zahraničních ekvivalentů," potvrdil Miloš Filip z brněnské firmy Prefa Kompozity, která začala uhlíkové lamely vyrábět.
Nyní odborníci z VUT bádají v oblasti masivnějších výztuží na bázi uhlíkových a skleněných vláken a umělé pryskyřice. Dají se využít místo oceli v betonových konstrukcích, a to jak při zakládání nových staveb, tak při zpevňování starších. Na rozdíl od jiných metod většinou nevadí památkářům. Technologii lze využít například při zpevňování kleneb, mostních oblouků a v řadě dalších oblastí.
VUT už má spolu s partnery z praxe řadu certifikátů a užitných vzorů evidovaných na Úřadě průmyslového vlastnictví. Vědci doufají i ve vlastní patenty. "Ve vývoji chceme pokračovat v připravovaném Středoevropském technologickém institutu CEITEC," řekl Štěpánek.