Článek
Výzkumníci doufají, že jim poznatky poskytnou pohled na to, jak se měnily cykly doby ledové, a že zjištění pomohou pochopit, jak oxid uhličitý měnil klima.
„Díky ledovému jádru pochopíme, co se změnilo, pokud jde o skleníkové plyny, chemikálie a prach v atmosféře,“ vysvětlil podle agentury AP Carlo Barbante, italský glaciolog a koordinátor projektu nazvaného Beyond EPICA a financovaného mj. Evropskou unií.
Čtyřleté letní vrtání
Tým 16 vědců a pomocného personálu pracoval na vrtání vždy v létě po dobu čtyř let při průměrných teplotách kolem minus 35 stupňů Celsia. Dosáhl přitom hloubky 2,8 kilometru.
Rozsah zimního mořského ledu v Antarktidě se blíží rekordním minimům
Na začátku letošního ledna vrtání poblíž výzkumné polární stanice Concordia tým dokončil.
Polární stanice Concordia v Antarktidě
„Když jsme dosáhli skalního podloží, byl to pro nás velký okamžik,“ uvedl výzkumník Federico Scoto, podle něhož izotopová analýza určila stáří ledu na nejméně 1,2 milionu let.
Tentýž badatelský tým už dříve vyvrtal ledové jádro staré přibližně 800 tisíc let. Po analýze vzorků z předchozího projektu EPICA odborníci usoudili, že koncentrace skleníkových plynů, jako je oxid uhličitý či metan, ani v nejteplejších obdobích za posledních 800 tisíc let nikdy nepřekročily úrovně od začátku průmyslové revoluce.
„Dnes vidíme úrovně oxidu uhličitého, které jsou o 50 procent vyšší než nejvyšší úrovně, jaké jsme měli za posledních 800 tisíc let,“ konstatoval Barbante.
Polárníci budou v Antarktidě pátrat po ptačí chřipce a otestují technologii pro vesmír
