Článek
„Pokud si lidé na přípravek nevytvoří toleranci, nemusejí zvyšovat dávky. Když nemusejí zvyšovat dávky, nepřibližují se tak víc k předávkování,“ řekla britskému deníku The Guardian Ijeoma Uchegbuová, profesorka farmaceutické nanovědy v Londýně.
Vědci teď shánějí prostředky na první klinickou studii na lidech, aby mohli definitivně potvrdit bezpečnost nového přípravku. Začnou se zdravými dobrovolníky, kteří budou hodnotit, zda jim sprej ulevil od bolesti při ponoření jedné jejich paže do ledové vody.
Pokud budou první zkoušky na lidech úspěšné, začnou vědci zkoušet, zda nosní sprej dokáže přinést rychlou úlevu pacientům s rakovinou kostí, kteří trpí náhlými záchvaty silných bolestí.
Opiátová epidemie
Spojené státy v posledních letech čelí smrtící epidemii závislosti na lécích na bázi opiátů. Předávkování se dokonce u lidí pod 50 let stalo nejčastější příčinou úmrtí. Denně v USA na předávkování zemře více než 90 lidí a lékaři se obávají, že by zneužívání léků mohlo v příštím desetiletí zabít až půl miliónu lidí.
Vědci proto hledají nové léky na bolest, které by nebyly návykové. A Uchegbuová věří, že nový přístup k tišení bolesti je slibný, protože přírodní opiáty v těle zřejmě fungují na jiném principu než ty syntetické, jako je například oxycodon a fentanyl, které se běžně využívají proti střední a silné bolesti. Zatímco na tyto látky si tělo rychle zvyká a vyžaduje vyšší a vyšší dávky, u látek přírodního původu tento efekt pravděpodobně nenastává.
Rozhodně by bylo dobré přijít s lékem, který má razantní nástup pro situace akutní bolesti.
Vědci už dlouho vidí ve využívání přírodních opiátů velkou naději. Potíž je v tom, že pokud je přírodní opiát podán injekčně, příliš rychle se rozloží v játrech.
Ve svém článku v magazínu Journal of Controlled Release popisuje Uchegbuová, že se svým týmem dokázala do mozku laboratorních hlodavců dopravit dostatečné množství opiátu enkephalinu, a to tak, že ho zapouzdřili do rozpustných polymerových nanočástic. Maličké kapsle poskytly opiátu dostatek ochrany k tomu, aby se mohl dostat do částí mozku, které blokují vnímání bolesti. Jakmile se kapsle rozpustily, byly pomocné látky vyloučeny z těla.
Hlavně nevyvolat euforii
Uchegbuová svůj výzkum prezentovala na konferenci v Londýně. Poznamenala, že je také důležité zjistit, zda lidé po aplikaci přípravku pociťovali euforii. Pokud ano, mohlo by to být znamení, že by na ní pacienti mohli nakonec být závislí. Testy na potkanech neprokázaly, že by zvířata látku vyhledávala, což v případě návykových látek dělávají, ale k tomu bude ještě potřeba další studie a výzkum.
Lesley Colvinová, profesorka léčby bolesti v Západní všeobecné nemocnici v Edinburghu pro Guardian řekla, že pacienty s rakovinou kostí často bez varování přepadne velmi intenzivní bolest. Ideální prostředek by měl zabírat dříve než momentálně nejpoužívanější fentanyl a morfin, které zabírají zhruba po 10 až 20 minutách.
Další nevýhodou toho, že lékům nějakou dobu trvá, než zaberou, je i to, že bolest u onkologických pacientů také náhle utichá. Pacienti si nakonec berou lék, který až příliš pomalu poskytne úlevu, ale způsobuje zmatenost a ospalost na zbytečně dlouhou dobu. „Rozhodně by bylo dobré přijít s lékem, který má razantní nástup pro situace akutní bolesti. To by byla velká výhoda,“ řekla Guardianu Colvinová.