Článek
U myší lék úspěšně zabíral i na kmeny chřipky, které dosud odolávají dvěma dostupným a obecně používaným antivirotikům, informoval vědecký magazín Science.
Světová zdravotnická organizace (WHO) odhaduje, že chřipka postihne tři až pět miliónů lidí každý rok. Odolnost proti antivirotikům Relenza a Tamiflu se stává čím dál tím větším problémem. Na vině je přitom často jejich nadměrné užívání.
Čím víc je virus chřipky vystaven lékům - a v některých zemích jsou dostupné jako prevence pro lidi, kteří ani nejsou nakaženi - tím větší má šanci přijít na to, jak jejich účinky přelstít. Přesto v případě chřipkové epidemie či pandemie jsou antivirotika jediným způsobem léčby, než se podaří vyvinout vakcínu.
Klíč zlomený v zámku
Tým výzkumníků z Kanady, Velké Británie a Austrálie už dříve vyvinul látku, která se váže na enzym neuraminidázu na povrchu viru, který je zodpovědný za jeho přichycení k lidské buňce, čímž je umožněno jeho šíření do dalších buněk.
Nový přípravek se na enzym váže trvale. Virus chřipky si tak nemůže vypěstovat rezistenci.
Testy na myších prokázaly účinnost na typech A i B a nyní se provádějí výzkumy na dalších zvířatech.
„Náš přípravek používá stejný přístup jako dosavadní medikamenty proti chřipce, tedy bránění neuraminidáze v navázání kontaktu s buňkami. Ale náš lék ten enzym zablokuje jako klíč zlomený v zámku, čímž se pro virus stává nepoužitelným,“ řekl serveru BBC vedoucí týmu, profesor Steve Withers z Univerzity Britské Kolumbie.
Podle doktora Andrewa Wattse z Univerzity v Bathu, který se na studii podílel, by mohl být hotový lék na trhu do šesti až sedmi let.
