Článek
Projekt CropPrime koordinují odborníci z Mendelovy univerzity v Brně v rámci prestižního programu Horizon. Projekt podpořila Evropská unie částkou jeden milion eur.
Cílem čtyřletého projektu je vyvinout inovativní přípravky s ekologickým složením. Základem produktů jsou rostlinné biostimulanty na bázi přírodních sloučenin a extraktů.
„Podpořit by měly odolnost i růst plodin, a to udržitelným způsobem. Mohou tak být alternativou ke stále více kritizovaným syntetickým hnojivům,“ uvedl koordinátor projektu Pavel Kerchev z Agronomické fakulty.
Profesor Zdeněk Opatrný: Rostliny mozek nepotřebují
Kromě biostimulantů by nové přípravky měly obsahovat také unikátní fungicidy založené na rostlinných molekulách RNA. „Naším cílem je, aby tyto fungicidy snižovaly plísňové infekce u zemědělských plodin se stejnou účinností, jakou nám v tuto chvíli dokážou zajistit fungicidy syntetické,“ přiblížil Kerchev.
Přípravky nebudou pro životní prostředí toxické
Hlavní výhodou vyvíjených produktů je jejich biologická odbouratelnost. „Přípravky nebudou toxické pro životní prostředí. Zaměřit se chceme mimo jiné na výzkum účinků bioaktivních molekul izolovaných z extraktů mořských řas,“ popsala členka výzkumného týmu Zuzana Plšková, která působí na Ústavu molekulární biologie a radiobiologie.
Výsledné přípravky by plodiny měly chránit před řadou nepříznivých jevů, se kterými se zemědělci v důsledku změny klimatu setkávají stále častěji - ať už jde o sucho, horko nebo naopak extrémní srážky a chlad. Testování produktů zatím probíhá na modelových rostlinách huseníčku rolního, po prvních výsledcích se pokusy rozšíří o rostliny rajčat a salátu.
Vlny veder se mohou opakovat v průměru každých pět let, upozorňují vědci
Do projektu se vedle vědců z Mendelovy univerzity zapojili také odborníci z Vlámského biotechnologického institutu v belgickém Gentu, Biologického centra Akademie věd ČR, Institutu molekulární a buněčné biologie v Rosariu v Argentině, James Hutton Institutu ve Velké Británii, Univerzity v Johannesburgu v Jižní Africe, Centra systémové biologie rostlin a biotechnologie v Bulharsku a také biotechnologické společnosti BioAtlantis působící v Irsku.
Během projektu se budou odborníci setkávat v zařízeních jednotlivých partnerských institucí. „Čeká nás práce na přípravě extraktů a jejich testování na rostlinách pod vlivem stresu, dále jejich analýza a identifikace bioaktivních látek. Věnovat se budeme samozřejmě také vývoji zmíněných fungicidů,“ vyjmenovala Plšková, která v belgickém institutu zkoumá vliv připravených extraktů na rostliny vystavené stresovým podmínkám.
Její kolega Attila Kucsera zase vycestuje na univerzitu do Johannesburgu, kde bude zkoumat metabolické složení testovaných extraktů.